Spasitel

ÚŽASNÉ od začátku do konce. Proč já proboha nečtu víc sci-fi?! Nechápu. Současnost. Svět čelí hrozbě době ledové a jediný, kdo nás může zachránit je chlapík z lidu, bývalý vědec, který po zavrhnutí svých kolegů začal učit, ale teď je povolán zpět. Vydáte se do vesmíru na záchranou misi. Já, která byla celý gympl ráda za trojku z fyziky, jsem si to nesmírně užívala i se svištícími odbornými pojmy kolem mé hlavy. A že jich bylo. Ono vám opravdu stačí základy, které uvízly v hlavě každému a i s nima vám vyskakují otázky a možnosti řešení ještě před hlavním hrdinou nebo zároveň s ním . A to mi přiznám se moc lichotilo. Ono je to atraktivní a čtivé ve více směrech. Zaprvé je sympatické, že je v hledáčku hrdina, který čiší sarkasmem a vtipem a za druhé ho na začátku doprovázíte v situaci, kdy si sám nevzpomíná, kdo je a snaží se dostat z prekérní situace na vesmírné lodi. Takže taková únikovka. Těch informací byla taková kvanta, že jsem se musela pekelně soustředit . Ale nijak mě to neodrazovalo ani jednu stránku. A když se na scéně objeví spojenec, o kterém víš už z anotace? Bomba! Víc prozrazovat nebudu. Jen, že jsem díky situacím vzniklých díky tomuto spojenectví tak smála, brečela a byla napnutá jako už dlouho ne. Takže spisovateli velké díky, díky, díky za zamilování si sci-fi. A ty si to přečti, přečti, přečti! (To ztrojení ti dojde po přečtení knížky)