Žalozpěv

Žalozpěv je už dvanáctým dílem krimi série, která čtenáře vezme do malebného švédského městečka Fjällbacka, k vyšetřování zapeklitého zločinu, který doplňují střípky z rodinného i pracovního života hlavních postav. Nechybí tu narůstající napětí, dlouho ukrývaná tajemství, šokující zvraty, ale ani lehký humor, který vše perfektně doplňuje.
Autorka zachovává stejný styl příběhu, tedy začínáme tajemným úvodem a pokračujeme vyšetřovací i soukromou dějovou linkou, kterou doplňují výpisky z deníku. Děj se nikam zběsile nežene, i tak ale poklidné vyprávění občas nabere velmi rychlý spád.
Samozřejmě ani tentokrát nechybí zvědavá Erika, která nevynechá možnost pátrat v minulosti, její manžel a vyšetřovatel Patrik, který před ní tají co může (ne vždy však vše utají) a tentokrát si projde lehčí krizí střední věku, nebo třeba policejní šéf Bertil Mellberg, který nevynechá možnost slupnout něco dobrého a po velmi náročné práci si dát menšího šlofíka (co na tom, že je třeba zrovna v kanceláři).
Tuhle sérii mám moc ráda, protože nejen že se mi líbí prostředí, baví mě postavy (ráda se dozvídám novinky z jejich životů), ale případy jsou správně zamotané a ještě se u toho i drobně pobavím. Vše je psáno lehce, a i když jsou některé zločiny brutální, nevyzní to nijak extrémně. Díky tomu i odpustím, že je něco občas lehce, občas trochu víc, překombinované.
Jedinou malinkatou nevýhodu vidím v časovém rozestupu mezi díly, ale ve finále ani to nikdy nebyl až takový problém... až do tohoto dílu. Tady si dovolím upozornit, že pokud nemáte „nervy“ na otevřený konec, tak si knihu odložte na poličku a počkejte si na další díl, protože i já, která většinu takových konců „ustojím“, jsem zůstala s otevřenou pusou, chtěla jsem křičet :) a hledala jsem další stránky.
Žalozpěv je parádní čtení čtení, které rozhodně můžu všem nadšencům krimi žánru doporučit. Nejsou tu žádné potoky krve, a i když tu najdeme nějakou tu brutalitu, můžete ji zapomenout při příchodu vlezlé tchýně, která přešla na zdravou stravu. Jen se prostě připravte na sice parádní, ale poněkud frustrující konec...