Knihu bych rozdělil asi tak na dvě části, první část, která se mi líbyla více, je v podstatě cestopis do Jížní Ameriky. V druhé polovině knihy se autor zaplétá do subjektivních ojevů, kterým T. McKeena přisuzuje vědecký potnciál. Zlom v této knize začíná kapitolou Mezihra v Kátmándu, která se vymiká oboum částem knihy a je velmi zajímavá a čtivá.

Bohužel mi v knize chybělo to podstatné a to je dobrý příbeh. Zpočátku knihy se pne nit osnovy jakoby cestopisu, ale ve druhé části jde už pouze o autorovy nálady, které jsou velmi těžce pochopitelné.

Ač si myslím, že jsem se velice snažil, knihu jsem nedočetl. První půlka knihy je zajímavá, horší to je s druhou polovinou, která je spíče emoční, pocitovou záležitostí autora a bez podobných zkušeností čtenáře doslova zahltí. Nepochybuji, že se autor snaží popsat pravdu, ale bohužel ne všechny emoce jsou přepsatelné do tištěné podoby. Doporučuji před četbou této knihy lehce si změnit vědomí.