Nakladatelství Canopus

Světlo géniů v jednotlivých kapitolách systematicky popisuje jógu a mystiku jako praxi, pomoci které může člověk nejprve změnit své niterné prožívání na radostné a šťastné a později proměnit celou svou bytost v duchovním smyslu.

Malý mystický slovník naučný byl původně zamýšlen jako soubor vysvětlivek k vlastním knihám o mystice a postupně se Květoslavu Minaříkovi pod rukama rozrostl v populárně naučné dílo.

Nejslavnější tibetský světec a básník Milaräpa žil v letech 1040-1123. Jeho románový životopis zná snad každý Tibeťan a staletí mu neubrala na živosti.

Tajuplný příběh z období konce 18. století se odehrává na pozadí zásadních společenských změn vrcholících Velkou francouzskou revolucí a poskytuje duchovní pohled na individuální i společenský život lidí.

Slovo Buddhovo sestavené Nyánatilokou Mahátherou (1878 – 1957) je vůbec prvním v evropském jazyce sepsaným systematickým pojednáním Buddhova učení, které užívá vlastní slova Buddhova.

The theme of this book is Yoga and Buddhism as a way of life. It is a small selection of texts that Květoslav Minařík wrote during three decades as answers to the questions and problems of those interested in the spiritual life and spiritual teachings.

Kniha shrnuje široké působení Květoslava Minaříka.

Román nositele Nobelovy ceny za literaturu Karla Gjellerupa z prostředí Indie před dvěma a půl tisíci lety.

Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je Hlas ticha. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů.

Praxe Přímé Stezky 2 zveřejňuje druhou část korespondence Květoslava Minaříka, adresované jeho žákům a zájemcům o duchovní nauky od konce let třicátých dvacátého století až do roku 1974.

Spása je neobvykle pojatá studie o józe, jež používá terminologie moderní vědy k vysvětlení metodiky a výsledků jógických postupů. Je možno ji pokládat za náročnou učebnici jógy.

Nejslavnější tibetský světec a básník Milaräpa žil v letech 1040-1123. Jeho románový životopis zná snad každý Tibeťan a staletí mu neubrala na živosti.

Světlo géniů Květoslava Minaříka systematicky jako učebnice pojednává v sedmi kapitolách o praktické józe.

Dílo Alexandry David-Neelové (1868-1969), vynikající znalkyně tibetského náboženství a filozofie, je u nás už několik desetiletí známo z úspěšných vydání několika jejích prací.

Práce vysvětlují, jaký smysl vlastně má jóga a jaké má místo v každodenním životě normálního občana, jak pomáhá řešit životní problémy.

Beseda bohů je napsána jako učebnice jógy. Květoslav Minařík zde podává zevrubné informace o různých druzích jóg a přizpůsobuje je evropskému životu a myšlení v závěrečné „integrální józe“.

Květoslav Minařík v této knize dává praxí ověřený návod, jak správně postupovat na duchovní cestě, při proměně bytosti - především na psychické úrovni - a zároveň upozorňuje na nebezpečí, kterým je nutno se vyhnout.

Tibetská kniha mrtvých obsahuje texty, které jsou předčítány umírajícím a právě zemřelým lidem v Tibetě.

Filozofické učení mudrce Lao-c’ je podle některých pramenů staré přibližně dva a půl tisíce let a bývá pokládáno za málo srozumitelné nebo neaktuální.

Tajné zasvěcení zdůrazňuje metodiku správně prováděné introverze, vedoucí ke kladnému duchovnímu vývoji, která je do podrobností rozvedena v ostatních spisech Květoslava Minaříka.