Donbas se změnil v obraz zkázy, ruiny a hřbitovy. Lidé, kteří jsou hlavními hrdiny této knihy napsané před otevřenou ruskou invazí, nyní procházejí nepředstavitelnými hrůzami. Právě Donbas je ale klíčem k pochopení probíhající ukrajinsko-ruské války.
Psychoterapeut Honza Vojtko se ve své nové knize zodpovědně a s příslušnou erudicí pokouší popsat tento fenomén s přesahem do historie, sociologie, neurologie či filozofie a teologie.
Vizuálně nápaditý komiks ukazuje, že ty největší krize se často odehrávají v hlavě. A právě to, co na první pohled vypadá jako konec, může být impulz k něčemu novému. Možná totiž nejsi v bezvýchodné krizi. Možná jen začínáš znovu.
Ondřej s partnerkou Monikou přijíždí do rodných Rychlebských hor. Zdědil tu dům po babičce a těší se, že mu to do života přinese nové příležitosti. Vrací se také Jan, který s sebou ale místo nadějí veze staré rány.
Víte, co se stane, když se sejdou největší fanoušci komiksu na světě?
Makayla má spoustu nápadů, ale neví, jak je poskládat do příběhu. Howard rád kreslí, ale jeho táta si myslí, že komiksy jsou ztráta času.
Radek Diestler ve své knížce splácí dluh fenoménu, který formoval celé generace fanoušků, ale jemuž u nás nebyla dosud věnována soustředěná pozornost. Vinylová deska je totiž nejen nejdůležitějším médiem pro uchování hudby v dějinách lidstva.
Dvě velmi odlišné ženy, které se seznámily na internetu, společně vyrážejí na dovolenou v lázních. Do zanikající osady daleko od civilizace přichází dokumentaristka. Po celém městě se uprostřed noci z ničeho nic zjeví záhadné stavby.
Rushdie svým doposud posledním románem znovu skládá hold příběhu, který je na rozdíl od lidí a říší nesmrtelným. Řečeno s autorem: Jedinými vítězi jsou slova.
Proč zoufale potřebujeme silné příběhy, které by nás jako národ spojovaly, a kde je vzít? Jak čelit sílícímu populismu, který manipuluje s fakty, a proč je pravda – které se nám často nedostává – klíčová pro přežití společnosti?
Ve své románové eseji Sinno popisuje zneužívání i následný soudní proces, které zasáhly její život, poznamenaly rodinné vztahy a ovlivnily atmosféru francouzského maloměsta.
Kde se vzal svět podnikání a ekonomiky, jak jej známe dnes? V porevolučních devadesátých letech, meziválečné „zlaté éře“, v době Františka Josefa symbolizované množstvím kouřících továrních komínů, nebo snad ještě dříve?
„Rozsudek smrti byl v souladu se zákonem oznámen Cincinnatovi C. šeptem.“ V žádné jiné ze svých próz se Nabokov nepřiblížil literárnímu světu Franze Kafky tak jako v Pozvání na popravu.
Tučková se vydává po Zeyerových stopách v archivech i v evropských hotelích. Pátrá v korespondenci i v díle, nahlíží do soukromí, aniž by se dopouštěla netaktností a přehmatů.
Metro křižuje pražské podzemí už přes půl století. Vystavěno bylo jako výkladní skříň socialistické doby: architektonicky velkolepé, s promyšlenou páteří tří linek, vybavené sovětskými soupravami a uměním, které mělo přežít navěky.
Bude zima, bude mráz, kam se, Hildo, kam schováš? Palčáky nasadit, teplé šály kolem krku, v tomhle příběhu Hildy a Větvíka bude taková zima, že zmrzne i hrnek horkého kakaa.
Na první zkušební jízdy vyrážely autobusy po Praze už v roce 1907. Provoz první městské linky spustily Elektrické podniky – předchůdce dnešního Dopravního podniku hl. m. Prahy – v roce následujícím.
„Pojďte se mnou, ukážu vám místo, kde mají úplně všechno.”
Emilka, Hanička a Filip se vydávají na blešák – do kouzelného světa plného příběhů, nečekaných setkání a věcí, co ještě zdaleka neřekly své poslední slovo.
