Nakladatelství Opus

Překlady rozhlasových her Obchod se sny (1952), Cikády (1955) a Dobrý Bůh z Manhattanu (1958). Všechny tři hry se nějakým způsobem dotýkají oné „problémové konstanty“, která je v díle I. Bachmannové nepřehlédnutelná.

Tato kniha předkládá česky doposud nevydaný román Flanderská cesta, neboť právě ten představuje jedno z klíčových děl Simonovy tvorby.

V románě Kamenné srdce vystupuje „vzdělaný zaháleč“ Walter Eggers, kterému se sice líbí paní domácí s plně vyvinutým poprsím, takže s ní spí, ale jen proto, aby z ní vydobyl vzácné zděděné knihy.

Básně Manuela Altolaguirre, Pedro Salinase a Gerardo Diega.

„Krátkým“ románem Republika učenců z roku 1957 pokračuje nakladatelství Opus ve vydávání děl jednoho z nejpodivuhodnějších solitérů německé literatury Arno Schmidta (1914–1979).

Románem Malina (1971) vrcholí dílo nejpozoruhodnější rakouské autorky 20. století, předčasně zesnulé Ingeborg Bachmannové (1926–1973).

Tyto Mitchellovy texty jsou působivým záznamem jednoho tragického lidského osudu a zároveň výjimečným dokladem o Mitchellově literárně žurnalistické metodě.

Tento svazek uzavírá třídílné vydání autorových Zápisků z 30. let, jedinečné dílo v prvním překladu do češtiny.

Milostné básně a křehké výjevy z rodinného života vystřídají v druhé části knihy znepokojivě konkrétní obrazy odcizení a osamělosti uprostřed nikdy neutuchajícího šumu evropské metropole.

Tento výbor z lyriky se snaží představit v úplnosti umělecké směřování rakouské básnířky I. Bachmannové (1926–1973).

Třetí kniha esejů polského básníka a spisovatele Zbigniewa Herberta.

Zápisky jsou psány literárně filozofickou formou a překračují žánry traktátů, krátkých próz a básní, zdaleka nejsou svou povahou pouhými aforismy, nýbrž je lze číst jako partituru díla uzavřené struktury.

Po řadě vydaných próz z 50. a 60. let, které měly Arno Schmidta (1914–1979) představit českému čtenáři již v poněkud vyzrálejší podobě, přicházejí další texty z počátku 60. let.

Kniha sestává ze čtyř dílčích antologií z děl čtyř výrazných básnických osobností evropského baroka.

Kratší román německého spisovatele Arno Schmidta (1914–1979) líčí ve stylu „fotografického alba“ erotický prožitek ich-vypravěče během krátké dovolené u jezera Dümmer v Dolním Sasku.

Hohlovy texty Zápisky aneb O neunáhleném smíření, napsané v letech 1934–1936 jsou jeho nejhlubším a také nejuznávanějším dílem, vyznačující se místy až radikálním modernismem.

Mitchell nejen mytologizuje město s jeho typickými postavičkami z okraje a odkrývá jeho ducha podle dickensovské tradice, ale objevuje především nový způsob, jak postavy popsat. Kniha obsahuje šest vybraných textů.

Kniha Na obou stranách je zprávou o ojediněle intenzivní a nanejvýš přirozené spolupráci obou básníků.

Text má deníkový charakter, kompozice je ovšem složitější: kříží se tu časové roviny a proplétají autobiografické prvky ze života de la Mote-Fouquého i Arno Schmidta.

Curyšský nakladatel a novinář Carl Seelig v posledních letech pobytu R. Walsera v léčebném ústavu spisovatele pravidelně navštěvoval a finančně podporoval. Za společných vycházek po okolí zaznamenával rozhovory, které spolu vedli.