Nakladatelství Opus

Stěžejní dílo francouzského básníka Charlese Baudelaira (1821–1867). Tento reprezentativní výbor, anotovaný a komentovaný překladatelem Jiřím Pelánem je snahou o novou překladovou verzi Baudelairových básní v návaznosti na předchozí pokusy.

Próza Rozloučení s rodiči je závažným svědectvím o nejednoduchém vývoji v procesu individualizace i socializace, svědectvím o bolestném hledání ztraceného domova, který Peter Weiss (1916–1982) nakonec nalezl ve své rodné řeči, v jazyce.

V pořadí čtvrtá básnická sbírka Josefa Hrdličky (1969) MOST přes MOST shrnuje básně, které vznikly z větší části v letech 2021–2024. Určitým průběžným tématem sbírky, je propojování nespojitelného, vytváření jakéhosi silnějšího spojení.

Římský deník spolu s Římskými sonety je holdem Římu, městu, které Vjačeslav Ivanov (1866–1949) považoval za svůj druhý domov. Martin C. Putna Ivanovovy básně doprovodil komentáři, ukázkami vzpomínek Ivanovovy dcery Lidije a doslovem.

Výbor vyjímá ze zápisků Ch. Morgensterna ty, jež jsou nejtěsněji spřízněné s jeho dodnes živou a působivou poetikou, a od tematického uspořádání se vrací k čisté, tematicky „přeskakující“ chronologii, která zvoleným aforismům navrací původní živost.

Dílo Ilse Aichingerové (1921–2016) není právě pro své vyhraněné literární kvality lehce přístupné. Ve své mnohotvárnosti však čtenáři nabízí další a další úhly pohledu a postupně se mu tak otevírá...

Výběr z básní, které vznikaly v letech 2009–2023. Jan Machonin (1976) v nich zúročuje mimo jiné více něž patnáct let, které strávil v Rusku – především okamžiky spojené s hledáním nového domova, s odjezdy a návraty.

Německý spisovatel W. G. Sebald (1944–2001), přednesl v roce 1997 své analyticky hluboce propracované teze o překvapivě slabé odezvě v německé poválečné literatuře na zničující spojenecké bombardování německých měst během 2. světové války.

Příběh pětadevadesátiletého bostonského emeritního profesora botaniky Fjodora Kokoschkina, jenž podnikne v srpnu 2005, provázen svým mladším pražským přítelem Hlaváčkem, cestu do Prahy, Berlína a Petrohradu...

Sbírka Růže nikoho Paula Celana (1920–1970) vznikla roku 1963 jako jedna z jeho nejdůležitějších. Její dvojjazyčné vydání umožní jak čtenářům, tak literárním badatelům přiblížit se dílu co nejtěsněji.

Další, v pořadí již třetí výbor z krátkých próz švýcarského spisovatele Roberta Walsera (1878–1956) přináší několik desítek črt, příběhů a letmých pohledů, které si autor zaznamenával téměř denně po návratu ze svých procházek přírodou.

Sbírka Jiřího Červenky (1943–2021) je završením jeho básnické tvorby. Jiří Červenka básně, ještě před svou smrtí, sám vybral a uspořádal.

Prvotina německého spisovatele W. G. Sebalda (1944–2001) z roku 1988 se stala výchozím bodem tvorby tohoto později po celém světě uznávaného autora. Soubor tří delších textů, jenž nese podtitul Elementární báseň, líčí poetickou formou život a dílo

Ačkoliv bývá Christine Lavantová (1915–1973) řazena do magického čtyřlístku velkých rakouských básnířek vedle Ilse Aichingerové, Ingeborg Bachmannové a Friederike Mayröckerové, není u nás nikterak známá.

Poslední soubor povídek Josepha Mitchella (1908–1996), amerického novináře a prozaika.

Osm knih svérázného německého prozaika Arno Schmidta vydaných v letech 2011–2018.

Soubor dvanácti knih poezie vydaných v letech 2007–2012: Louise Glücková, Jiří Červenka, Petr Halmay, Wallace Stevens, Durs Grünbein, Zsuzsa Takácsová, Justin Quinn, Jean Follain, Josef Hrdlička, Štěpán Nosek, Vona Groarke, Petr Halmay.

Komplet tří svazků Zápisků Ludwiga Hohla v překladu Radovana Charváta.

Svazek představuje ucelený soubor básní Josifa Brodského z let 1970–1990, psaných neveršovanou formou, pro tohoto básníka naprosto netypickou.

Selma Merbaumová se narodila v Černovicích roku 1924 do židovské rodiny a zemřela v pracovním táboře Michajlovka na Ukrajině roku 1942. Dnes je řazena k trojici vynikajících německy píšících básníků Bukoviny, vedle Rosy Ausländerové a Paula Celana.