Nakladatelství Masarykův ústav AV ČR

Monografie přibližuje osudy prvního československého vyslance v Persii (Íránu) Miroslava Schuberta (a navazuje tak na monografii o prvním čs. vyslanci v Egyptě Cyrilu Duškovi.

Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849-1918 obsahuje více než tisícovku biografických hesel vedoucích státních činitelů v Čechách působících v tzv. politických úřadech.

Kniha T. G. M. v kostce se přehlednou a čtivou formou zaměřuje na významné aspekty života prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a nabízí základní orientaci v tématu.

Kniha shrnuje historiografické narativní prameny k dějinám tří významných českých měst – Prahy, Českých Budějovic a Litoměřic, vzniklé před rokem 1800.

Knihu tvoří úvodní studie a kritická edice korespondence z let 1924–1967 dvou významných geologů střední Evropy, Waleryho Goetela z Krakova a Radima Kettnera z Prahy.

Editorce se podařilo shromáždit kolektiv autorů, kteří ve svých textech pokryli takřka celou šíři Dobiášova odborného zájmu, přičemž nebyly opomenuty ani jeho životní osudy a zasazení osobnosti i díla do širšího kontextu vývoje české historiografie.

Kniha časově navazuje na analytické a ediční zpracování tématu vývoje vztahu T. G. Masaryka se Slováky (slovenskými veřejnými činiteli), v tomto svazku pro období 1918–1937.

Edice pamětí Antonína Matuly (1885–1953) představuje osobnost úředníka působícího na ministerstvu školství a národní osvěty mezi lety 1919–1944.

Předkládaná populárně pojatá publikace obsahuje základní fakta z Dobiášova životního příběhu a odborné činnosti, doplněná bohatou dokumentací.

24. díl Spisů TGM (rozdělený kvůli rozsahu do dvou svazků) zahrnuje Masarykovy tištěné práce z let 1898 až 1900 – studie, stati, kritické a polemické články, přednášky, komentáře, výzvy, recenze, glosy, zprávy i redakční poznámky.

Kniha představuje témata, která stojí v centru zájmu Miloše Havelky, významného českého sociologa, filosofa a doyena oboru historická sociologie.

Vladimír Krejčí pracoval v těsné blízkosti šéfa firmy deset měsíců, od září 1938 do června 1939. Právě v tomto pohnutém období líčí každodenní život v blízkosti Jana Antonína Bati, svérázného ředitele obuvnického koncernu.

První díl edice korespondence Aloise Musila (1868-1944), orientalisty, arabisty, teologa a cestovatele, sleduje kulturní a politický kontext společenských sítí první Československé republiky v souvislosti s budováním Orientálního ústavu.

Publikované příspěvky byly diskutovány na konferenci Česko-německá a Slovensko-německé komise historiků konané v roce 2014 v Řezně.

Edice je tvořena 40 dokumenty, které se vztahují k problematice vzniku a prvního roku fungování Národního fondu Masarykova.

Publikace Korespondence T. G. Masaryk – Josef Svatopluk Machar. Svazek II. (1896) zkoumá a dokumentuje vztah a kulturní i politickou činnost T. G. Masaryka a J. S. Machara v roce 1896 na základě jejich vzájemné korespondence.

Předkládaný svazek Spisů T. G. Masaryka je vzhledem k ostatním dosud vydaným svazkům nestandardní, neboť obsahuje kromě Masarykových textů také texty jiných autorů.

batelného vlivu římského papeže i „za horami“ (ultra montes, tedy za Alpami). Kniha soustavně analyzuje obraz papeže ve zdejším českém i německém jazykovém prostředí, a to jak v katolické církvi, tak v nekatolickém a občanském prostředí vůbec.

Kniha se zabývá literární a žurnalistickou činností prezidenta T. G. Masaryka, jíž se pokoušel ovlivňovat veřejné mínění a vstupoval do nejrůznějších aktuálních sporů.

Tucet příspěvků českých i zahraničních odborníků sleduje proměny administrativy modernizujícího se státu a jeho úřednického sboru.