Nakladatelství Sdružení pro vydávání revue Prostor

Může být historie aktivistická? Lze v epoše klimatické změny sledovat renesanci humanitních věd? I takové otázky si klade 122. číslo revue Prostor.

Nikdy jsme neměli tak detailní znalosti o inteligenci a emocionalitě zvířat, a současně jsme jim nikdy nezpůsobovali tak rozsáhlé utrpení.

K 40. výročí našeho časopisu jsme se rozhodli dát prostor novinářské obci, aby se v proudu redakčních, ale také akademických uzávěrek na chvíli zastavila a zamyslela nad stavem své profese.

V předkládaném čísle se řada autorů a autorek obrací ke hvězdnému nebi. Otázky, které si pokládáme při pohledu vzhůru, nás provázejí po celou historii lidstva.

Je celkem snadné vnímat dnešní dobu jako nemocnou, krizovou, až katastrofickou. Lze ještě vůbec mluvit přesvědčivě o zdraví a uzdravování? Kurátorka čísla, psychoterapeutka Daniela Vodáčková o tom nepochybuje.

S válkou přicházejí obvykle i epidemie a hladomor. Po nechtěně prorockém válečném čísle vydaném během epidemie se náš zájem však obrací spíše směrem k hostině než ke strašné realitě hladu.

Pandezie je svědectvím českých básníků a básnířek, které reflektuje nastalou pandemii, ale i to, jak nám vstoupila do každodennosti.

116. číslo revue Prostor s názvem „Vlčí máky. Průvodce válkou“ tentokrát dramaturgicky sestavila přímo redakce revue Prostor. Celým číslem vás pak budou provázet vlčí máky.

Obrazy rodiny nás provázejí celý život, ať už ve filmu, výtvarném umění nebo v literatuře. Vztahy s blízkými lidmi a jejich vliv na náš život, to je téma, které řešíme všichni, a to napříč všemi typy rodin, které si umíme představit.

Budoucnost je něco, o čem sníme, čeho se obáváme, ale co také často neočekáváme nebo na to zapomínáme.

Změna klimatu není pouze krizí, ale také novou šancí. Po tisíciletích ovládání přírody máme možnost skutečně poznat, jak funguje život na planetě, která je naším domovem.

Zdá se, že střední Evropa mýtu o západní Arkádii už moc nevěří. Přinejmenším v Polsku a Maďarsku ho nahrazuje mýtus o návratu ztracené velikosti. Jaké jsou další aktuální mýty těchto dvou zemí?

Satira je v českém prostředí vnímána jako něco humorného, odpočinkového a lehkého. A přesně tohle všechno satira není. Satira je mnohdy krutý způsob výpovědi o světě.

S odstupem času se objevuje stále více perspektiv, jak nahlížet na milníky naší historie – roky 1918, 1938, 1948, 1968 a konečně rok 1989.

Kapitalismus coby systém založený primárně na bezohledném zvětšování zisku je překonaný, stejně jako jsou překonané vlastnické struktury, které s klasickým kapitalismem nebo tržním hospodářstvím souvisely.

Celý svět je v pohybu. Zdá se na rozcestí, na křižovatce. Naši dobu lze popsat jako zlomovou. Proměnou prochází společnost, náboženství i kultura.

Internet vnáší do našich životů nejen nepřeberné množství nových prožitků, ale také nejistotu. Web společnost propojuje, zároveň je horizontem událostí pro hodnoty, informace a vize lidské budoucnosti.

Revue Prostor své nové číslo věnuje jevu, který výrazně rezonuje soudobou nejen českou společností – nenávisti.

Další číslo revue Prostor, představující se po roční pauze ve zcela nové koncepční podobě, je protnutím současné české esejistiky, poesie a výtvarného umění prostřednictvím jediného tématu.