Česko-anglické série Normalizační Brno / Brno za komunismu obsahuje souborné dílo brněnského fotografa Františky Kressy, který jedinečným způsobem zachycuje všední den a atmosféru Brna 70. a 80. let.
Závěrečný 7. díl série Normalizační Brno Františka Kressy přináší fotografie z 3. největší části města Brna - z Králova Pole, v níž sídlila jediná česká veterinární univerzita i vojenská akademie. Před rokem 1989 se ale této části říkalo Brno V.
Edice představuje vzpomínky aktérů násilí v době stalinismu, kteří popisují fungování justice a vojenské rozvědky nikoliv z pohledu obětí totalitního režimu, ale vysvětlují ho jako jeho pachatelé a spolupachatelé z různých pozic.
Převážně textová publikace, která je společným dílem týmu špičkových odborníků z několika vědních oborů, poodhaluje fascinující dobrodružství života sběratele, botanika, lékaře, cestovatele a mecenáše Jindřicha Vávry (1831–1887).
Jelínkovy paměti nejdou na řadě míst do epické šíře, mnohdy mají charakter stručných zápisků z různých odborných setkání či jednání, v nichž se to hemží jmény a rychle načrtnutými charakteristikami kolegů a kolegyň.
Další díl ze série "Normalizační Brno" nedávno zesnulého brněnského fotografa Františka Kressy (1951-2019) pokračuje v odhalování zákoutí největší městské části Brna v době, kdy Kressa pracoval jako fotograf Brněnského Večerníku.
Nedávno zesnulý fotograf František Kressa (1951-2019) představuje v 6. díle série "Normalizační Brno" moravskou metropoli v roce 1989, kdy se zrhoutil komunistický režim.
Kressa reportážním způsobem ukazuje všednodenní realitu husákovské normalizace: jak náročné bylo koupit banány nebo koupit mražený hrášek v 80. letech. Druhá část ukazuje známé postavy z oblasti filmu a televizní tvorby v regionu jihovýchodní Moravy
Kniha fotografií významného brněnského autora Františka Kressy představí největší městskou část Brna v době normalizace. Pod názvem Brno-střed si většina z nás představí brněnskou pěší zónu s přilehlými uličkami.
Román Rogera Scrutona je unikátním svědectvím o tom, jak československý disent vnímal konzervativní britský intelektuál, jenž se s ním měl možnost seznámit prostřednictvím svých aktivit, které zde v době komunismu s okruhem svých přátel rozvíjel.
