Nakladatelství Baobab

Někdo štěká, někdo kníká, někdo mluví, někdo se mluvit jenom učí a někdo zase nemluví vůbec… Ale všichni, ať jsme malí, nebo velcí, si navzájem něco chceme říct. Občas je to ale těžší, než to vypadá: zvlášť když jde o nudu nebo o zmrzlinu.

Eliza měla šest bratrů. Taky by radši byla kluk, to by pak všechno bylo jednodušší. Její starší bratři totiž zmizeli, utopili se v moři – tak jí to doma řekli. Zbyl jí jen ten nejmladší: Cvrček, strašpytel a uplakánek, co je jí spíš na obtíž.

Soubor čtyři dětských próz: Záhadu myslícího králíka, Ženu, která zabila rybičky, Soukromý život Laury a Skoro doopravdy. V každé z nich se prostý příběh mění v zrcadlo lidské existence, ať už ho vyprávějí zvířata, nebo alter ego autorky.

Projděte se po Praze s Michaelou Kukovičovou a Olgou Černou. Zavedou vás na mosty, ostrovy, rozhledny, do parků, do centra i na periferii.

Mořská sbírka Petra Borkovce je nabitá vzpomínkami: jako by každé zrnko písku, každá mušle, konipas, obzor, tmavý i světlý, měly svědčit…

Co je svět světem, všichni, kdo žijí na naší planetě, se mezi sebou dorozumívají. Zvířata, rostliny i lidé vládnou množstvím jazyků a způsobů, jak si vzájemně říct to, co potřebují. Některé z nich jsou jednoduché, jiné skoro nerozluštitelné.

Obrazové album, které podle starodávného biblického příběhu a událostí na vlastním dvoře nakreslila Tereza Říčanová, nechává znovu ožít příběh o záchraně Noema a jeho rodiny.

To je nádhera! Cvrček našel v lese staré housle a teď muzicíruje pro všechnu lesní havěť. Pak ale přijde krutá zima. A každý myslí hlavně na to, aby neumrzl. Nač jsou cvrčkovi housle, když jde o přežití?

Děda s Edou se musí vypravit do města: Eda totiž přišel o svůj oblíbený kabátek. Pořídit nový, pěkný a teplý, ale není vůbec jednoduché. Kam se vydat? Do obřího moderního shopu?

První dětská knížka Johanky Porazilové je lehoučká a něžná jako žvýkačková bublina. S pomocí pravítka, šablon a jemného akvarelu autorka stvořila svět plný roztomilých bytostí, které nemají daleko k mumínkům a rozhodně se s ničím nepářou... lehkostí

Nevrlý jednooký vlk v zoologické zahradě a malý africký chlapec, který ho upřeně pozoruje přes mříže. Co muchce? To ještě nikdy neviděl vlka? Chlapec se ani nehne. Dívá se pozorně, doopravdy...

Co je to vlastně vzduch? To nic, které nevidíme, neslyšíme a necítíme, a přitom bychom bez něj nemohliexistovat. Můžeme nějak dokázat, že vůbec je? Co s námi vlastně dělá a jak na nás působí? Je stále stejný? Jakho polapit a prozkoumat?

Tahle knížka je o malé holce Irmičce a o tátovi, nebo o tátovi a o Irmičce, záleží na tom, jak se to vezme a jak ji budete číst. Zábava to je pro hlavní postavy i pro nás: dospělé i děti.

Závěrečná část trilogie francouzského spisovatele Timothée de Fombelle vychází, stejně jako předchozí díly, s ilustracemi Françoise Placeho, jenž ilustroval i autorův ceněný debut Tobiáš Lolness.

Bylo nebylo – do jednoho opuštěného domu se po dlouhé době vrátili tři velcí kouzelníci. Dokážou procházet prostorem i časem, brát na sebe nejrůznější podoby, objevovat se i mizet v nečekaných místech…

Co bude, až umřeme? Tuhle otázku si jednou položí každý. Dědeček hrdiny našeho příběhu umřel a nechal po sobě deník. Je v něm popsáno, jak si představuje svět, do kterého se dostane po smrti... Je nějaký ráj? A jak vypadá peklo?...

Napínavý příběh o přátelství a o zlaté horečce, kterou se občas nakazí každý z nás, je určen pro děti od devíti let.

Tuto postapokalyptickou komedii o světě, v němž přestala platit veškerá pravidla, lze číst jako sžíravou a pobavenou kritiku současného lidského společenství, jako sarkastickou humoresku, ale i jako dobrodružný biják, kterému nechybí smysl pro obraz.

Dva sourozenci vyrážejí za dobrodružstvím. Putují sto dlouhých dní, až přijdou do nové země. Západ slunce je tam nádherný, blíží se ale noc a začíná být zima. Ještě že mají stan. Můžou se zachumlat do spacáků a vyprávět si strašidelné historky.....

Je pošmourno a prší? Nebo je těsně pod nulou a nikdo není venku? Loudí vaše děti seriály nebo hry na mobilu? Nebo vám dokonce skáčou po hlavě? I vy už jste z práce celí usezení? Co si spolu radši zahrát na pizzu!