Tento traktát představuje jeden z nejdokonalejších filozofických výtvorů reprezentujících mahájánu. Objevil se v Číně v 6. stol. n. l. a patří mezi nejdůležitější filosofické a náboženské spisy východoasijského buddhismu, řadí se do školy jógáčára.
Soňa Peková se vydala na svou spirituální cestu, kterou spolu s každodenním životaběhem a s absolutní upřímností zaznamená. Kam ji tato cesta zavede, je neznámé, ale jisté je, že možné je naprosto vše.
Soňa Peková se vydala na svou spirituální cestu, kterou spolu s každodenním životaběhem a s absolutní upřímností zaznamená. Kam ji tato cesta zavede, je neznámé, ale jisté je, že možné je naprosto vše.
Pharmako je aktualizovaná kultovní knižní trilogie pro „rostlinné lidi“, kteří zde najdou nádhernou tapisérii botaniky, odborné chemie, farmakologie a historie, bohatě protkanou básnickou imaginací, sugestivní směsí logiky a mytologickou tradicí.
Tento text pojednává o nejrůznějších aspektech uspořádání naší mysli. Probereme historii organizačních systémů, vyzkoušených lidmi v průběhu staletí, abychom viděli, které z nich uspěly, které ne a proč.
Nový počin Jana Švankmajera je „příspěvkem k čekání na velký český román“, čekání, které se v místní kotlině periodicky vrací, jako by snad onen „velký český román“ měl být spásou veškeré literatury, a nakonec i nás „nebohých“ Čechů samotných.
Spisovatel, kterým může být i sám autor Jón Kalman Stefánsson, potká v londýnském parku postaršího Paula McCartneyho, který tam hledá úkryt před sluncem, vedrem i slávou. Člen The Beatles je hrdinou jeho mládí a tak ho napadne, že si s ním promluví.
„Uchopit, lovit, polapit. Slovo musí pořádat hon na věc. Báseň nebo hudba se musí zmocnit emoce, jako by to bylo zvíře, zvíře, ve které nevěříme, zvíře inspirace.“
U D. Ž. Bora je hermetismus tím, co v jednom rozhovoru nazval „způsobem života“. Cit pro výrazovou ekonomii, odpor k slovní mlhovině a snaha dosáhnout maximální sdělovací intenzity se pojí s ironií nebo groteskním posunutím či převrácením významů.
Christina Rossetti psala básně od svých dvanácti let, ve čtrnácti letech se psychicky zhroutila — trpěla silnými depresemi. Její básně se vyznačují vykreslováním kontrastů, protipólů, symbolismem, jsou velmi barvité a evokativní.
První Neumannova básnická perioda (1895–1903), anarchistická a dekadentní, z které je tento výbor, bývá jaksi cudně upozaďována. Kritikům vadilo především otočení dobra a zla, oslava Satana, přílišný patos či „originalita za každou cenu“.
V těchto básních se Jiří Langer snaží postihnout, pojmenovat sám sebe, uchopit a překlenout svůj pocit cizince. Zpěvy zavržených originálně zrcadlí hledání vlastní identity, ale i jejích kabalistických dvacet dva poloh.
Kniha zahrnuje výbor z poezie tří podstatných básníků lianozovské školy, kteří své básně v době, kdy nemohli publikovat, sestavovali do rukopisných a strojopisných cyklů, jež se šířily v samizdatových anebo exilových edicích.
V tvorbě Miroslava Salavy se snad nenajde jediná báseň, která by nekončila zmařenou pointou — ve smyslu zmar, marnost, beznaděj, nicota. Není to ovšem žádná dekadentní póza, natož pak samoúčelné veršování.
David Lynch nás v knize zve do svého zákulisí a tak trochu mimo tento svět. Kniha je směsicí Lynchových vzpomínek na zásadní okamžiky jeho života, které vytahuje na povrch světa nahodile, podobně jako když rybář vytahuje z vody právě ulovené ryby.
Pruské noci jsou jediným básnickým dílem Alexandra Solženicyna. Tato bezvýhradná, značně autobiografická výpověď svědomí a pravdy vznikala v pracovních táborech někdy během padesátých let.
