Slovinský básník a prozaik Kajetan Kovič ve svém románu Cesta do Tridenta nenápadně rozehrává velkolepou oslavu „obyčejného“ lidského života – života, který se v jeho podání proměňuje v jedinečné, barevné a dojemné dobrodružství.
Rukopis Pamětihodnosti panství Náchod sepsaný v roce 1842 dlouholetým panským důchodním Janem Müllerem (1773–1861), představuje mimořádné svědectví o životě na jednom z nejvýznamnějších východočeských panství přelomu 18. a 19. století.
Ticho plné vichru je intimní, lyrický román o ženě, která se vzpírá vlastní legendě. O těle, jež se mění v prach, o duši, která chce naposledy dýchat. O tom, že i múza může mít poslední slovo – a že i smrt může být formou svobody.
Vladimír Ivanovič Vernadskij (1863–1945) patřil k mimořádným osobnostem vědy, jejichž odkaz přesahuje hranice oborů i států. Byl zakladatelem biogeochemie, klíčovou osobností vzniku moderní geochemie a radiogeologie, ...
Tato publikace je cenným průvodcem pro odborníky i vážné zájemce o rodinnou historii a ukazuje, že genetická genealogie a paleogenetika jsou plnohodnotným nástrojem pro poznání skrytých příběhů minulosti – a možná i klíčem k jejímu budoucímu zkoumání
Kniha se zabývá především změnami krajiny a osídlení mikroregionu Broumovsko, který je součástí území i genia loci Sudet, na pozadí antropologie domova. První část se věnuje materiální a duchovní povaze paměti broumovské krajiny.
Kniha Tma tmoucí nahlíží v kontextu různých oborových přístupů tematiku noci a tmy a představuje ji jako pozoruhodný fenomén lidského života, který rozhodně stojí za další, stále inovované promýšlení.
Autor krok za krokem odhaluje paralely mezi vývojem literatury a výtvarného umění – od kořenů ve sběratelském nadšení přes mechanickou formální nápodobu až po krizi a volání po historické i umělecké pravdivosti.
Debutová básnická sbírka Martiny Kastnerové je odvážnou výpravou do prostoru mezi člověkem a světem, mezi nitrem a vnějškem, mezi zkušeností a její metafyzickou ozvěnou.
Kniha Jana Hábla je volně inspirovaná slavným dílem Rady zkušeného ďábla C. S. Lewise, které autor s úctou připomíná, ale zároveň přizpůsobuje realitě dneška.
Monografie Eseje z pomezí představuje šest teoreticky ukotvených studií věnovaných konkrétní poesii jako specifickému intermediálnímu fenoménu operujícímu na průsečíku textu a obrazu, jazyka a vizuality, lineárního čtení a prostorové percepce.
Kniha představuje originální filosofickou reflexi přírody, reality a poznání, která se vyhýbá metafyzickým esencím, reduktivnímu scientismu i subjektivistickému relativismu, a otevírá prostor pro novou orientaci v našem vztahu k světu.
