Kniha Zachráněné dědictví je příběhem o obnově jednoho z nejvýznačnějších barokních sálů v Brně, a především o záchraně jeho freskové výzdoby. Jedná se o Sál rady na Nové radnici v Brně, jehož obnovu plánovali brněnští radní již více jak sto let.
Kniha obsahuje čtyři soubory černobílých výtvarných fotografií a stejný počet textových zamyšlení, navzájem spojených stejnými tématy. Jsou to témata „Tma a světlo“, „Řád a svoboda“, „Neviděné stavby“ a „Hledání světla“.
Kostel svatého Jakuba v Brně se od dob konce 2. světové války zásadně odlišuje od ostatních gotických kostelů v Evropě velkou intenzitou bílého světla, protože jeho barevné vitráže v oknech nebyly po jejich zničení již obnoveny.
Na 120 stranách a 76ti fotografiích v knize Brno neviděné Libor Teplý představuje 28 vybraných objektů brněnského podzemí postavených pro pitnou a odpadní vodu.
Fotografická publikace zachycuje krajinu Českomoravské vysočiny ve výtvarných černobílých fotografiích od 50.tých do 70. let 20. století, tedy v období, kdy se celá oblast teprve začala přetvářet ze své původní podoby do té dnešní.
Vila Tugendhat – prostor ducha a umění je reprezentativní fotografická publikace, která slovem i obrazem představuje tuto památku UNESCO jako umělecký a architektonický skvost světového významu.
V Brně je více staveb, které svým významem z hlediska vývoje architektury zdaleka přesahují hranice regionu. Jednou z nich je Jurkovičova vila v Brně, která v době svého vzniku v roce 1906 představovala výstavní dům moderního bydlení.
Publikace seznamuje čtenáře s jednou z nejnavštěvovanějších brněnských barokních památek, zvláště její podzemí, kde jsou uloženi zesnulí příslušníci řádu. Tuto památku však brožura představuje současně jako živé a stále sloužící místo.
Publikace pojednává o významné sakrální stavbě na Moravě, která jako součást třebíčské lokality byla v roce 2003 zapsána do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Publikace představuje na relativně malé ploše co nejvýrazněji toto mistrovské dílo barokně gotického stylu, které bylo již v roce 1994 zapsáno do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
V roce 1888 vydala moravská šlechta na počest 40. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn slavnostní album s fotografiemi svých rodových sídel. Po 123 letech pořídil fotograf Libor Teplý "kopie" těchto fotografií zachycující aktuální stav míst.
Brožura Světelský oltář představuje obrazem a slovem tento unikát, jeho současnou podobu i cesty, které jej dovedly do kostelíku sv. Barbory v Adamově. Publikace je v českém jazyce s anglickým překladem.
Kniha je založena na působivé metodě srovnávání dvou "totožných" záběrů. Ukazuje moravskou metropoli ve dvojicích fotografií přibližně 100 let starých a současných. Fotografie jsou pořízeny ze stejného místa a opticky podobnými fotografickými přístroji.
V reprezentativní fotografické publikaci České dědictví najde čtenář ucelené kapitoly o dvanácti pozoruhodných místech v České republice, jejichž význam daleko přesáhl hranice českých zemí a která se stala součástí světového kulturního dědictví.
Soubor 77 výtvarně laděných ekologických černobílých fotografií Miloše Spurného, vybraných z negativů autora, zachycuje krajinu kolem řeky Dyje pod Pálavskými kopci od poloviny 50. let až do roku 1978.
Kniha je fotografickou výpovědí brněnského fotografa Libora Teplého, který ve svých emotivně laděných fotografiích zachytil proměny tohoto místa od konce devadesátých let dvacátého století až po jeho současnou podobu.
Tato výtvarně koncipovaná, filozoficky zaměřená kniha, je souborem úvah na téma řád a svoboda. Sedm psaných úvah pochází od významných českých osobností působících v odlišných oborech, osmá úvaha je obrazová, sestavená z černobílých výtvarných fotografií.
