Nakladatelství Ústav pro studium totalitních režimů

Publikace přináší první komplexní zpracování osudů všech 889 československých občanů, kteří byli v letech 1933 až 1945 popraveni v Drážďanech.

Monografie se věnuje vybraným komunitám římskokatolických křesťanů v českých zemích od konce 60. do konce 80. let 20. století.

Monografie je druhým svazkem edice věnované Státní bezpečnosti (StB) v Československu.

Publikace představuje komplexní zpracování problematiky soudních rehabilitací v období pražského jara a v první polovině 70. let.

Toto číslo časopisu Paměť a dějiny se zaměřuje na vědu a techniku ve službách Státní bezpečnosti a ukazuje, jak moderní technologie ovlivňovaly zpravodajské aktivity i kontrolu společnosti v období studené války.

Předkládaná publikace zachycuje krátké zlomové období našich dějin, které mělo zásadní vliv na naši současnost. Patnáct českých a slovenských autorů-historiků ho zobrazuje z různých úhlů pohledu.

Tato kritická studie dokládá na základě konkrétních dobových příkladů, že pojem „zneužívání psychiatrie“ je třeba definovat a pojímat v širším slova smyslu, a to zejména z hlediska jeho realizace v rámci totalitárního systému.

Toto číslo časopisu Paměť a dějiny se zabývá mechanismy vylučování osob z „národního společenství“ v nacistickém Německu.

Číslo 47 časopisu Securitas Imperii je věnováno Lvu Prchalovi, českému armádnímu generálovi a politickému aktivistovi.

Další číslo časopisu Paměť a dějiny připomíná různé podoby odporu proti nacistické a komunistické diktatuře i současné zápasy o uchování a interpretaci historie. Nabízí tak pestrý a tematicky soudržný pohled na minulost i současnost.

Časopis Securitas Imperii 46 je opět tematicky zaměřen, tentokrát na 80. výročí konce druhé světové války a vzestup moci Sovětského svazu a jeho vlivu na vývoj v Československu a na mezinárodní situaci, resp. počínající studenou válku ...

Tématem této historické monografie jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966–1989. Na základě historických pramenů autor napsal studii o tomto fenoménu a jednadvacet portrétů živých pochodní.

V roce 2025 uplynulo 75 let od útoku komunistické státní moci na mužská i ženská společenství zasvěceného života, řády a kongregace. Předkládaná kniha se zaměřuje nejen na jejich perzekuci během let, kdy se komunistický režim v ČSR etabloval.

Ve svých textech autor uvažuje o ideálech, které formovaly naši demokracii a ukazuje, že skutečný dialog o svobodě a odpovědnosti nikdy nekončí.

Publikace přibližuje nejkrvavější období sovětského režimu, tzv. Velký teror let 1937-1938, z československé perspektivy, odhaluje tragické osudy krajanů a popisuje jejich příběhy.

Tematické číslo časopisu Paměť a dějiny 3/2025 má v titulu „ženy ve stínu dějin“. Gwendolyn Albert píše o nucených sterilizacích romských žen.

Sny paměti jsou koláží nedokončených vzpomínek a dalších textů Larisy Bogoraz, které z její pozůstalosti vybral pro charkovské nakladatelství Prava Ljudini Jevgenij Zacharov.

Podrobně zpracované téma osudů rodiny symbolisty Františka Bílka odvíjející se na pozadí třeskutého 20. století.

Kniha obsahuje dvaašedesát dokumentů týkajících se vztahů mezi KGB a satelitní československou StB po okupaci ČSSR armádami Varšavského paktu v čele se Sovětským svazem.