Tvrdé probuzení z amerického snu. Novodobí kočovníci bydlí ve svých karavanech a šancí na přežití je život na cestě od jedné sezónní práce k druhé. Knižní předloha stejnojmenného filmu režisérky Chloe Zhao ověnčená Oscary.
Připadá vám, že nutně potřebujete nové tričko? Než si ho pořídíte, přečtěte si knihu Marka Rabije. Přesčasy, dětská práce, dlouhé směny, továrny v rozpadajících se barácích: cena evropské módy.
Kdyby se Hemingway narodil v Polsku, psal by jako Kapuściński. Reportér stojí uprostřed zuřícího davu, na hlavu mu míří samopal africké hlídky nebo se plazí džunglí – a my s ním.
Proč číst další knihu o holokaustu? Protože vypráví o současnosti. O tom, že rádi věříme iluzím. O rodičovské lásce. Tahle reportáž by neměla ve vaší knihovně chybět – tím spíše, že jste tu knihovnu pravděpodobně koupili v IKEA.
Bonnie a Clyde v uneseném letadle. Willie Roger Holder a Catherine Marie Kerkowová donutili posádku přeletět Atlantik a přistát i s výkupným v Alžírsku, aby později byli oslavováni francouzskými intelektuály v čele s Jean-Paul Sartrem.
Kokain není jen brazilský problém. Vyvolává ho poptávka z Evropy a Spojených států. Silný příběh vzestupu a pádu jednoho z drogových bossů velmi zblízka ukazuje, jak vypadá život v proslulé favele Rocinha.
Česko má Mariusze Szczcygła a jeho Gottland. Upřímné svědectví o přítomnosti i minulosti našich slovenských sousedů napsal výjimečný reportér Andrej Bán.
Den, který navždy změnil tvář současné Evropy: 22. červenec 2011. Anders Behring Breivik nejprve v centru Osla odpálil nálož, jíž zabil osm lidí, a pak se převlečený za policistu a po zuby ozbrojený přesunul na ostrov Utoya...
Význam slova rodina se v posledních letech radikálně mění. Co to znamená být otcem? A co dítětem? Jaké to je v dospělém věku zjistit, že máte množství sourozenců, kteří pro vás byli až doposud neznámí?
Cecílie Vangerová, hrdinka světoznámé trilogie Milénium švédského spisovatele Stiega Larssona, sedí v křesle a čte knihu Gellerta Tamase Laserový muž. O čem je kniha na jejích kolenou?
Modlitba za déšť je výsledkem jedenácti cest Wojciecha Jagielského do Afghánistánu, které podnikal od jara roku 1992 do podzimu roku 2001. Je to kronika vzestupů i pádů afghánských režimů, bratrovražedných válek, sbírka portrétů bojovníků...
Ryszard Kapuściński nás zve na pouť do dějin, která se možná brzy změní na cestu do budoucnosti. Fenomén Sovětského svazu nás nepřestává fascinovat ani dlouhá léta po jeho rozpadu, kdy se známá rudá vlajka se srpem a kladivem roztrhala...
Uvěřily. A rozhodly se. Opustily rodinu i domov a odešly do Sýrie, aby bojovaly na straně ISIS za svého Boha a svou víru. Dvě sestry, Norky somálského původu – devatenáctiletá Ayan a šestnáctiletá Leila.
Jednoho dne zatelefonovala reportérce Hanně Krall a řekla jí, že chce, aby o ní napsala román. Z té knihy jednou vznikne film a ji prý bude hrát Elizabeth Taylorová. Myslíte si, že je to vtip? Ani trochu.
Ešte nikdy nebola história tak blízko nás ako v tejto knihe! Len pred dvoma rokmi sa skončila najväčšia katastrofa v ľudskej histórii druhá svetová vojna. Svet je v troskách a medzi Východom a Západom sa začínajú rozdávať nové karty. Čo z toho bude?
Příběh o Bosně. A taky o kostech, které hledají svá jména i tváře. Kostech z masových hrobů, z hlubokých jeskyň i ze studní. Kostech zavražděných. Bosna, léta devadesátá.
Ryszard Kapuściński s chirurgickou přesností popisuje, jak samolibost „krále králů“ dovedla krok za krokem Írán až k revoluci. I proto kniha není jen „o Íránu“ a „o šáhovi“, ale především o mechanismu revoluce kdekoli na světě.
„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Takto učí královna Ku-klux-klanu malé děti, jak správně připravit vánoční dort.
Polský reportér Filip Springer přes dva roky hledal odpověď na otázku, jak je vůbec možné, že město se sedm set let dlouhou historií a hornickou tradicí jednoduše zmizí z map i ze světa. Může za to ruská těžba uranu v letech 1948–1952?
Padesát kapitol formou reportáží, rozhovorů, kritických esejů a osobních reflexí přibližuje tragické chvíle bosenského lidu v letech 1992 - 1996 a sugestivně líčí příběhy sarajevských intelektuálů i všední starosti prostých obyvatel.
