Nakladatelství Vitalis

„Vozíčku, přilep je!“ zvolá řízný chlapík, který si chce namluvit královskou dceru, a už jsou všichni přilepení k jeho kouzelnému vozíku: umouněný kominík, nezvedený pekařský učedník i s nůší křupavých houstiček, zvědavé děvče z krámu v zástěře...

Tato barevná publikace ukazuje město nad Vltavou z jeho nejkrásnějších stránek. Od Hradčan přes Malou Stranu ke Starému a Novému Městu: s texty o kultuře a historii metropole, s fotografiemi, na které se každý znovu rád podívá. Německá verze.

Již mnoho století patří Praha k nejvýznamnějším městům evropské židovské kultury.

Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz...

Nikdy neodeslaný „Dopis otci“ (1919) je považován za klíč k literárnímu dílu Franze Kafky (1883-1924). Toto působivé svědectví dramatického konfliktu mezi otcem a synem lze označit za mimořádný dokument světové literatury.

Povídky, které napsal Franz Kafka (1883-1924) na Hradčanech, ve Zlaté uličce čp. 22, vyšly pod titulem Venkovský lékař knižně již za jeho života.

Povídky, které napsal Franz Kafka (1883-1924) na Hradčanech, ve Zlaté uličce čp. 22, vyšly pod titulem Venkovský lékař knižně již za jeho života.

Téměř jedno století určovali oba králové valčíků otec a syn Straussové hudební poměry Rakouska. Otcův Pochod Radeckého nám zní v uších jako symbol časů starého dobrého císařství, a ještě více slavných melodií je známo od syna...

„Franz Kafka byl Praha a Praha byla Franz Kafka“, napsal kdysi Johannes Urzidil. A skutečně, kdo se vydá po stopách života Franze Kafky, toho cesta zavede přímo do srdce starého císařského města nad Vltavou.

V této malé vázané knížce je soustředěno vše, co by neměl žádný návštěvník Prahy opomenout: vznešené Hradčany s Pražským hradem, slavný Karlův most, Staroměstské náměstí s orlojem.

Je to jeden z nejvíce fascinujících příběhů o úspěchu ve světě techniky: Škoda spojuje tradici sto let staré značky automobilů s moderní image automobilového koncernu s globální působností.

Jako malíř svůdně krásných panneau a plakátů je Alfons Mucha světoznámý. Jako dekorativní malíř vtiskl podobu celé jedné epoše: „Le Style Mucha“ je kolem roku 1900 považován za ztělesnění kosmopolitní elegance. Italská verze publikace.

Nahoře v Krkonoších, kde nade všemi vrcholy ční Sněžka, tam bydlí ten, o němž je řeč, vousatý Rýbrcoul.

„Vždy jednou za čas lidského věku prolétne Židovským městem blesková duchovní epidemie, zachvátí duše živých za nějakým účelem, jenž nám zůstává skryt, a jako fata morgana dá povstat obrysům charakteristické bytosti, jež tu snad před staletími žila a prahne po tvaru a podobě.“

This book is sheer past. Homeland and childhood – both of them long remote – form its background. – Today I would not have written it this way, and so I probably would not have written it at all.

Jan Neruda first unveiled his Prague Tales from the Little Quarter in 1878. These stories usher the reader back to the first half of the nineteenth century, a time when Prague’s Little Quarter was a sleepy part of the city, composed of narrow, dimly

Za časů, kdy každé ohbí řeky, každý horský vrchol a každá kostelní věž ještě uměly vyprávět svůj vlastní příběh, kdy českými kraji táhli dobrodruzi hledající štěstí i smolaři a po lesích řádili čerti a skřítci – o těchto dnech vyprávěl dědeček v hodinách klidu svému vnukovi Adalbertovi.

Když Rakousko ještě bylo u Čech … Inu, tak od té doby už uplynula „spousta let“, a čas se k tomu přidal mnohé, aby na jedné i na druhé straně vznikly španělské vesnice, a mezi Čechy a Rakušany zasel nepochopení.

Šumava: Působí jako melancholická píseň, jež se mocně dobývá do našeho srdce. Monotónně a věčně stejně před námi leží les a ponuré močály a vyprávějí nám epopej, již zřejmě není rovno, epopej o zaniklém a zanikajícím pokolení obrů, jež vychovala příroda.

Jedna z nejkrásnějších pražských novel německé literatury, Innocens Ferdinanda von Saara (1833-1906), se odehrává na Vyšehradě, pevnosti opředené pověstmi tyčící se na ostrohu vysoko nad Vltavou.