Nakladatelství Neklid

Kehinde Andrews v této provokativní knize vyvrací mýtus o konci kolonialismu a odhaluje, jak jeho struktury nadále ovládají globální kapitalismus i moderní sociální systémy.

Jiné teď je myšlenkový experiment, který čtenáře a čtenářky vybízí k novému promyšlení základních principů našeho světa a nabízí inspiraci spravedlivější alternativou.

Provokativní analýza Janise Varufakise odhaluje vznik nového ekonomického řádu, v němž technologičtí giganti nahrazují tradiční kapitalismus. Místo tvorby kapitálu vybírají „digitální nájemné“ a ovládají naše online životy jako moderní feudálové.

Z čeho v českých zemích vznikl anarchismus? Co byla Omladina? Kým byli básníci z „generace buřičů“? Jak se organizovali anarchističtí horníci a textiláci? Čím chtěli anarchisté podvracet stát a kapitalismus, armádu a církev?

V sérii rozhovorů, které obsahuje kniha Když se řekne anarchie, Graeber mluví nejen o anarchii, ale zabývá se také vazbami mezi antropologií a anarchismem a tím, jaký význam má anarchismus v hnutí Occupy Wall Street a v hnutí Žlutých vest.

Knihu Historická úloha státu napsal Petr Kropotkin na samém konci 19. století, v období intenzivních sociálních a politických změn. V té době Evropa naplno zažívala rozvoj průmyslového kapitalismu, což vedlo k nerovnostem a sociálním konfliktům.

Proč se v radikálních emancipačních hnutích objevuje strach, smutek, pocit viny či úzkost? Proč se v nich šíří podezíravost, soutěživost a posedlost svojí pravdou? Proč v nich někdy převáží touha po ideologické čistotě a moralizující povyšování?

Za jakých podmínek by mohla ekologie organizovat celkovou politiku kolem sebe, a nebyla jen okrajovým souborem protestních hnutí?

Kapitál Karla Marxe je jedním z nejvlivnějších textů historie, přesto jej málokdo přečetl. Není se čemu divit: Marx v něm píše často složitým způsobem o složitých věcech...

Je čas otevřít budoucnost a odvážně přemýšlet o světě bez kapitalismu. Tato kniha se právě tímto tématem zabývá. Na základě sociálních a politických experimentů zapatistických komunit zkoumá, jak by mohla taková „skutečná utopie“ vypadat.

Manifest je tak trochu žánrem minulosti. Dnes si sotva zvládáme všímat překotných událostí, jsme permanentně něčím překvapováni a žijeme v únavě ze zklamání.

Po otřesných zkušenostech s pandemií covid-19 a s lockdownem hledají státy i jednotlivci způsoby, jak se z krize dostat, a mnozí doufají, že se co nejdříve vrátí ke „světu, jaký byl před pandemií“.

Odboj proti nacismu se může s odstupem téměř osmi dekád zdát jako známá a uzavřená kapitola. Kniha však přináší strhující a málo známý příběh mladých lidí ze Smíchova, jimž se do cesty životem postavila nacistická diktatura.

Pedagogika utlačovaných rozvíjí teorii vzdělávání přizpůsobenou potřebám těch, kdo jsou v kapitalistické společnosti znevýhodnění a marginalizovaní. Kniha kombinuje pedagogickou a politickou filozofii, nabízí analýzu útlaku a teorii osvobození.

Myšlenka nerůstu je kontroverzní, často nepochopená a paradoxně čím dál tím populárnější. Giorgos Kallis, jeden z předních myslitelů nerůstového hnutí, přináší v této knize jeho přístupnou, inspirativní a promyšlenou obhajobu.

Ulrich Brand a Markus Wissen ve svém konceptu imperiálního způsobu života zdůrazňují skutečnost, že kapitalismus znamená nerovnoměrný rozvoj a zároveň neustálou a zrychlující se univerzalizaci západního způsobu výroby a života.

Na základě vlastních vzpomínek i archivních dokumentů vypráví Milena Bartlová o životech svých babiček, Vlasty Mlynářové a Hany Budínové, a matky Rity Klímové v průběhu 20. století.

Viděla jsem příliš jiný svět šelmy i příliš lidský svět nemocnic. Ztratila jsem své místo, hledám meziprostor. Prostředí, kde bych se zotavila.

Tato kniha je ideální pro každého, kdo hledá svěží, informovaný a kritický pohled na anarchismus jako na vyspělou a dynamickou politickou sílu ve věku globalizace.

Vysoce oceňovaná kniha Kristin Ross o myšlení a kultuře Pařížské komuny z roku 1871 rezonuje s motivacemi a akcemi mnoha současných protestů.