Nakladatelství Masarykova univerzita

Kniha se zabývá mýtem Karla Marxe pěstovaným v rámci sociálně demokratického prostředí v předlitavské části habsburské monarchie.

Kniha zkoumá, jakou roli sehrály romány Henryho Fieldinga v průběhu všeobecné reformy veřejného vystupování, přičemž se blíže soustřeďuje na vývoj maskulinních vzorů, který je spojen s proměňujícím se chápáním zdvořilosti v letech 1742–1751.

Děti představují důležitou součást lidské společnosti, byť jejich hlasy se z dávné minulosti ozývají jen zřídka. V této monografii autorka odkrývá a rekonstruuje svět dětí římských občanů v období římského císařství.

Tato monografie zkoumá rozdíly v kvalitě živočišné stravy, které souvisejí se sociální strukturou osídlení, stejně jako s ekonomickou orientací společnosti na Pohansku a v jeho okolí.

Co by mohlo být současnému člověku odpornější a vzdálenější než uctívání rozložených lidských ostatků? A přece jde o kult, který pojí kontinenty a je doslova vepsán do DNA naší civilizace. Jak je to možné?

Monografie sestává ze dvou hlavních a dvou doplňkových částí. První část přináší nejstarší lingvistické, epigrafické a archeologické informace o raných uživatelích germánských jazyků.

Příběh jižního Kavkazu je příběhem mostu mezi Evropou a Asií. Arménie a Gruzie – dvě nejstarší známé křesťanské kultury – a jejich sdílená středověká minulost během staletí vzkvétaly zasazené do úchvatné krajiny mezi Kaspickým a Černým mořem.

Nová kniha Ivana Mrázka je volným pokračováním (2. dílem) úspěšné knihy Drahé kameny starověkých civilizací, do níž se vešly jen „hlavní“ civilizace světa. Neméně pozoruhodné jsou i civilizace a kultury Anatolie, Dodekan a Kypru.

Co předchází samotné realizaci architektonického díla? Jakým způsobem architekti zpodobňovali své představy o zamýšlené stavbě v minulosti a jak to dělají dnes? Která média přitom využívali/jí a nakolik byla/jsou určující pro výslednou podobu?

Kniha Stopy lidského umu sumarizuje tříletý interdisciplinární výzkum drobných technických provozů na území někdejšího rožnovského panství.

Kniha etnoložky Joanny Maurer vychází jako 27. svazek edice Etnologické studie. Autorka zaměřila svou pozornost na problematiku migrace mezi Českou republikou a Polskem, sousední země, geograficky, kulturně a jazykově blízké, částečně sdílející osud.

Vzpomínky Karla Engliše nás provází obdobím od roku 1900, kdy se autor poprvé s T. G. Masarykem setkal, do roku 1937, ve kterém Masaryk zemřel.

Jak významným problémem pro člověka střety se zvířaty vůbec jsou? Kdy a kde ke střetům dochází nejčastěji? Jaké jsou následky střetů pro posádky vozidel? Kde končí a k čemu jsou dále využívána těla uhynulých zvířat?

This book follows the successful titles “The Colourful and the Green: Chapters on Voluntary Simplicity” and “The Half-Hearted and the Hesitant: Chapters on Ecological Luxury.”

Je možné cítit se Čechem i po půlstoletí života v zahraničí? Na uvedenou otázku odpovídá tato kniha, zabývající se českým exilem v Rakousku a Švýcarsku po roce 1968.

Tato studie zkoumá vzájemnou souhru polysémie, kontextu, pojmu a konstruování, přičemž pro ilustraci využívá konstrukční schéma [V] – [UP] (angličtina) a [V] – [SHANG] (čínština).

Víte, v čem tkví schopnost designéra přicházet s neotřelými nápady, přesvědčit svými návrhy klienta a mít s výsledným řešením úspěch u uživatelů? Možná je to náhoda, osvícenost autora, kreativita…

Všímáte si brněnských soch? Víte, že Univerzitní kampus Bohunice je vlastně pozoruhodným sochařským parkem? A znáte nové sochy v ulicích města?

Monografie zaměřená na Telč a Slavonice usiluje o plastický obraz uměleckého provozu ve vrchnostenských městech na počátku raného novověku a z různých úhlů sleduje především roli měšťanů při vzniku uměleckých děl.

Vranečkova kronika představuje cenný rukopisný pramen přibližující dění na severovýchodní Moravě v průběhu v 18. a 1. poloviny 19. stol. Kroniku začal psát v roce 1725 učitel v Zašové u Valašského Meziříčí Jan Bartoloměj Vranečka.