Jednou z nejcitlivějších kapitol českých moderních dějin jsou bezesporu osudy německého obyvatelstva na českém území. Tyto dva národy spolu po staletí žily vedle sebe, avšak 20. století přineslo vyhrocení mnohaletého společného soužití.
Tato kritická studie dokládá na základě konkrétních dobových příkladů, že pojem „zneužívání psychiatrie“ je třeba definovat a pojímat v širším slova smyslu, a to zejména z hlediska jeho realizace v rámci totalitárního systému.
Praha jako křižovatka osudů přivítala řadu mimořádných hostů, od vědců a umělců po revolucionáře a státníky, jejichž pražské stopy přibližujeme prostřednictvím archivních fotografií, dobových dokumentů i osobních příběhů.
Tématem této publikace je fungování vazební vojenské věznice v letech 1948 až 1950, která vešla do dějin pod názvem Domeček a dodnes šokuje krutými poměry, které zde panovaly.
Hlavním tématem této publikace jsou různorodé vztahy spisovatele a filosofa Zbyňka Fišera se Státní bezpečností. Zbyněk Fišer používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy.
Publikace se zabývá případem tzv. borské vzpoury, komunistickým režimem vykonstruovaným procesem, který se odehrál v měsících dubnu a květnu roku 1950.
Hlavním tématem této publikace jsou životní osudy, činnost a tvorba Pavla Tigrida
(1917–2003), významné osobnosti československých a českých dějin. Jeho život
výrazně ovlivnily velké zlomy 20. století.
Hlavními tématy česko-anglické publikace jsou sledovací útvary Statní bezpečnosti a fotografie historických osobnosti, významných událostí a míst, které v období komunistického režimu pořídili jejich pracovnici.
Tématem této publikace je životní příběh sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva a historie jeho propagandistického pomníku, který stál v letech 1980–2020 na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči.
Jedním z páteřních témat knihy výtvarníka Jiřího Sozanského Valdice/ Odsouzeni k neexistenci je složité hledání vztahu – nebo spíše míjení – s lidmi, kteří prošli zkušeností politického věznění, a to zvláště v 50. letech.
Když slyšíme slovo „gulag“, vybaví se nám nejprve kniha Souostroví GULAG Alexandra Solženicyna: systém tisíců táborů nucených prací rozesetých po celé rozloze Sovětského svazu.
Povstání českého lidu proti nacistické okupaci v květnu 1945 nepatří mezi největší milníky našich novodobých dějin, během kterých se rozhodovalo o dalším osudu národa i země.
Publikace pomocí dobových dokumentů a fotografií přibližuje
životní osudy právníka, politika, politického vězně a exulanta
JUDr. Bedřicha Hostičky. V roce 1950 byl souzen v procesu s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi...
