Budu muset chodit k zubaři častěji...

/ Tomáš Weiss

"Cestou k zubaři" - tak odpověděl Günter Grass v roce 1999 na otázku, kde se dozvěděl o udělení Nobelovy ceny za literaturu. Autor geniálního Plechového bubínku, autor, který se ale zároveň cpal do polohy svědomí národa, přestože dlouho (až do roku 2006, kdy vydal vzpomínkovou knihu Při loupání cibule) otevřeně nemluvil o svém mladickém hříchu - okouzlení a službě  u Waffen SS. Zemřel 13. dubna 2015 ve věku 87 let.
"Cestou k zubaři" - tak odpověděl Günter Grass v roce 1999 na otázku, kde se dozvěděl o udělení Nobelovy ceny za literaturu. Autor geniálního Plechového bubínku, autor, který se ale zároveň cpal do polohy svědomí národa, přestože dlouho (až do roku 2006, kdy vydal vzpomínkovou knihu Při loupání cibule) otevřeně nemluvil o svém mladickém hříchu - okouzlení a službě u Waffen SS. Zemřel 13. dubna 2015 ve věku 87 let.

Co vám Nobelova cena přinesla?
Švédští akademici mě na ni připravovali téměř dvacet let, takže zase až takový šok to nebyl. Jistě, po vyhlášení byly nejvýraznějšími pocity přece jen hrdost a špetka zadostitučinění. Zároveň ale připomínám, že touhle cenou moje politické angažování nekončí. Je mnoho věcí, o kterých je třeba mluvit.
 

Například?
Fakt, že v demokraticky kultivované krajině sedí víc než 4 tisíce lidí ve vyhošťovací vazbě. Jsou to lidé, kteří nespáchali žádný zločin, ale každý den musí čekat, že budou vyvezeni za hranice.
 

Jste tedy stále svědomím národa?
Co to je, být svědomím národa? Zní to velmi pateticky. Předpokládá to totiž, že se svědomí někomu jinému odnímá a dává se spisovatelům, kteří nemají žádnou moc něco prosadit. Je to nesmysl. Svědomí má každý jen to svoje.„
 

Co vám říká to vaše?
„Žít tak, aby jsem svých činů a slov nemusel jednou litovať.“

Říká se, že jste se rozhodnutí švédské akademie o udělení Nobelovy ceny dozvěděl na cestě ke svému zubaři. V té situaci je cítit příchuť bizarní normálnosti, která jakoby byla okopírovaná z vašich próz.
“Řekl jsem si, že teď budu chodit k zubaři častěji."

Měl jste někdy autorskou depresi, takovou tu vizi o ztrátě obecenstva?
„Jéje, kolikrát. Víte, jaký mám recept na zlé období? Sednu si ke stolu a pracuju. Pořád to funguje..“

Váš oblíbený spisovatel 20. století?
„Budu patriot. Heinrich Böll.“

ukázky z rozhovoru, který otiskl denník Sme v roce 1999 hned po udělení Nobelovy ceny za literaturu

Další články

Je libo antologii české erotické literatury? Román Schroder, který zkušení američtí editoři kulturních rubrik zařadili mezi nej knihy roku 2013? Magický realismus z Finska? Knihu klasika ochrany přírody Johna Muira? Nový latino-americký překlad Anežky Charvátové? Vzpomínky šéfa pražské modrparty? Nebo jasně pojmenovanou knihu historika Petra Placáka Svatý socialismus - Gottwaldovo Československo jako fašistický stát?  To vše už brzo v Pasece - a tedy i v Kosmasu.
Aktuality

Ediční plán nakladatelství Paseka - jaro, léto 2015

Je libo antologii české erotické literatury? Román Schroder, který zkušení američtí editoři kulturních rubrik zařadili mezi nej knihy roku 2013? Magický realismus z Finska? Knihu klasika ochrany přírody Johna Muira? Nový latino-americký překlad Anežky Charvátové? Vzpomínky šéfa pražské modrparty? Nebo jasně pojmenovanou knihu historika Petra Placáka Svatý socialismus - Gottwaldovo Československo jako fašistický stát? To vše už brzo v Pasece - a tedy i v Kosmasu.
 | Tomáš Weiss
Odpověď zní: až si ho všimne porota a vybere ho. Nemyslím si, že zrovna v literárních porotách by seděli rasisti, spíš jde o to, že knihu romského autora nikdo do soutěže možná nepřihlásil. A bylo by vlastně co? Co a  v jaké kvalitě je tady dnes od Romů ke čtení?
Aktuality

Dostane někdy cigán Magnesii Literu?

Odpověď zní: až si ho všimne porota a vybere ho. Nemyslím si, že zrovna v literárních porotách by seděli rasisti, spíš jde o to, že knihu romského autora nikdo do soutěže možná nepřihlásil. A bylo by vlastně co? Co a v jaké kvalitě je tady dnes od Romů ke čtení?
 | Tomáš Weiss
Bylo to tehdy v roce 1988 vlastně tak nahlas poprvé, kdy euro-americká civilizace dostala ze strany fundamentalistického islámu zcela jasně najevo, že nad legráckami určitého typu nemá nadhled. Salman Rushdie (1947) tehdy napsal svoje Satanské verše, ve kterých si v určitých pasážích utahuje z Muhammada a jeho manželek. Tenhle Brit indického původu si myslel, že se ímám Chomejní dívá na Monty Pythony?
Aktuality

Satanské verše - satirická kniha, kolem které se nežertuje

Bylo to tehdy v roce 1988 vlastně tak nahlas poprvé, kdy euro-americká civilizace dostala ze strany fundamentalistického islámu zcela jasně najevo, že nad legráckami určitého typu nemá nadhled. Salman Rushdie (1947) tehdy napsal svoje Satanské verše, ve kterých si v určitých pasážích utahuje z Muhammada a jeho manželek. Tenhle Brit indického původu si myslel, že se ímám Chomejní dívá na Monty Pythony?