Původně se uvažovalo, že by se kampaň jmenoval Kniha je sexy. Ten akcent na něco vnějšího se novým pojmenování přece jen zmírnil a člověk si dokáže to "vnitřní slušení" představit už lépe. Protože s knihami na veřejnosti je to podobné jako se vším ostatním: dobré umění je spíš introvertní, to nejviditelnější bývá showbyznys, s veškerou halasnou povrchností, která k němu patří. V dobrém se dá kampaň Kniha ti sluší chápat jako připomenutí toho, že knihy tady jsou, čekají v knihkupectvích a přestože vypadá čtení jako nějaká středověká choroba, měl by to být samozřejmý a pěstovaný návyk, a to i v době různých digi přístrojů a jiných rozptylovadel. Ke kampani také tak nějak automaticky patří i to, že kniha není obyčejné zboží, ale je něčím, co by si veřejnost měla chránit ( tak to aspoň je v civilizovaných zemích kolem nás). Dále ke knižnímu slušení patří, že není jedno, co člověk čte. Připusťme rovnou, že některé knihy, které je možné zahlédnout v prodejnách čtiva, nejen nesluší, ale spíš hyzdí. K tomu, aby se člověk stal nebo udržoval se být čtenářem prostě nestačí číst cokoliv, co kdokoliv vytiskne na papír. A ještě - k tomu, aby čtenáři kniha slušela by mělo patřit i to, že si ji pořídil u fér knihkupců, že stejně jako u potravin a jiných věcí přemýšlí, koho a co svým nákupem podporuje. Chraňte si svoje dobré knihkupce - i to vám bude slušet. Víc o kampani na Knihatislusi.cz