Naši předkové sledovali jednotlivé jevy a úkazy na obloze odpradávna. Počasí a ráz klimatu ovlivňovaly jejich životy v podstatě kontinuálně. Většina činností, kterými si zajišťovali obživu, se ještě nedávno odehrávala venku, ať již šlo o zemědělství a chov zvířat, lov nebo řadu řemesel. Z našeho území známe řadu meteorologických pozorování již od 16. století, nejstarší systematická a dosud pokračující meteorologická měření probíhají v pražském Klementinu od roku 1775.

Také historii předpovědí nebo vznik pranostik přibližuje kniha, kterou napsala meteoroložka Dagmar Honsová a Martina Součková z Českém hydrometeorologickém ústavu. "Ví se o mně, že jsem blázen do počasí,“ říká Honsová, která se stala mediálně známou odbornicí na předpovědi. „Jakmile mohu, tak se snažím přivést k téhle vášni všechny lidi okolo sebe. Tato kniha je dalším pokusem.“

V jednotlivých kapitolách kniha představuje, jaký vliv má počasí na naši psychickou a fyzickou pohodu, jak se předpovídalo počasí bez superpočítačů nebo jak vypadá oběh vody v krajině. Kniha vysvětluje technické pojmy a termíny, ale i běžné přírodní jevy, jako jsou bouřka nebo sněhová vločka. Zároveň dává možnost nahlédnout do práce meteorologa při sestavování každodenní předpovědi počasí a zodpovídá nejčastější otázky za pomoci průvodců Káji a Vítka.

Knihu bohatě ilustrovala Marie Štumpfová, která zobrazila například meteorologickou stanici, družice nebo vypouštění radiosondy. Beaufortovu stupnici větru zpracovala jako dvoustránkový komiks, který začíná vánkem a končí orkánem převracejícím auta.

Druhá polovina se věnuje praktickému cvičení – fyzikálním pokusům, které vysvětlují základní principy a rovnice nejen v atmosféře. Čtenáři a čtenářky si plněním těchto úkolů vyzkoušejí některé konkrétní činnosti z práce meteorologa.