Komplet seznam TADY

Umberto Eco: Bludiště seznamů

Vychází další objemná monografie Umberta Eca, která se tentokrát zabývá fenoménem seznamu. Stejně jako autorovy předchozí formálně koncipované knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala po několika týdnech na knižních pultech celosvětovým bestsellerem. Autor uvažuje o seznamech, soupisech a katalozích nejrůznějšího druhu i potřebě člověka a společnosti je vytvářet. Zamýšlí se nad jeho smyslem a také nad podmaňující poetikou, která každého, kdo se seznamy začne zabývat, pohltí. Knihu doplňuje bohatá antologie literárních ukázek a úžasný obrazový doprovod. Vydání nové Ecovy knihy však tentokrát doprovází i pozoruhodný výstavní projekt, který na konec letošního roku připravilo proslulé pařížské Musée Louvre. Nejprestižnější galerie světa už několik sezon zve coby hostující kurátory dílčích expozic významné osobnosti - a letos oslovila právě Umberta Eca. Ten nyní v Louvru v rámci své nové role kurátora od listopadu až do února postupně organizuje nejen sérii přednášek, komentovaných projekcí a panelových diskusí se studenty, odborníky i laickou veřejností. Především však uvádí výstavní expozici nazvanou Mille e tre, která je tématem Bludiště seznamů volně inspirována.

Andy Warhol Gigant

Pouze jediné vydání knihy Andy Warhol: Gigant je mimořádným nakladatelským počinem, který by neměl uniknout žádnému milovníku moderního výtvarného umění a životního stylu, který Andy Warhol ztělesňoval. Obří svazek měří 43 x 33 cm a váží 7,5 kg a detailně představuje amerického výtvarníka, filmaře a spisovatele Andyho Warhola, jednoho z nejvlivnějších umělců 20. století – přináší dva tisíce reprodukcí Warholových malířských a grafických prací, unikátních fotografií i vzácných a dosud nepublikovaných dokumentů. Na své si v knize přijdou jak warholovští nováčci, kteří se s umělcovým dílem teprve seznamují, tak zkušení fandové Warholova jedinečného díla. Textový doprovod pochází z pera předních znalců Warholova díla a rozhodně stojí za přečtení, neboť nabízí podmanivý vhled do světa Warholova umění, newyorské umělecké scény, celebrit, sexu a slávy. Obří publikace však potěší především oko: jak se vyjádřil deník The Times, požitek z listování knihou Andy Warhol: Gigant se skoro vyrovná požitku, který zažívá člověk, jemuž na zdi visí nějaký ten Warholův originál.

Michel Faber: Jablko

Neobyčejně populární Faberův román Kvítek karmínový a bílý končí větou „Ale teď už je čas, abyste mě nechali jít.“ Přesně to ale mnozí čtenáři nebyli ochotní udělat. Stěžovali si na příliš otevřený konec a zasypali autora dotazy jako: „Co to má znamenat? Co se stalo se Sugar a Sofií? Plánujete pokračování?“ Michel Faber se mu léta bránil. Pak napsal pro svého italského nakladatele jednu povídku jako vánoční dárek. Záhy ho ale napadl námět na druhou, třetí… a najednou měl dost materiálu na celou povídkovou sbírku. V každé z nich „navštívil“ jednu postavu ze světa Kvítku: protivnou komornou Claru (z níž se v této knize stala prostitutka), světáka Bodleyho, dvakrát Sugar, stárnoucího Williama (který se napájí portským a laudanem a dumá, kde se ten jeho život sakra zvrtl), Emmelínu Foxovou a nakonec i Sofii. Povídky jsou to rozkošné a zábavné, lze je číst zcela nezávisle na románu, ale v kombinaci s předchozí knihou jsou samozřejmě silnější. Poslední novela o Sofii, hnutí sufražetek v edvardiánské době i o tom, že člověk se nikdy nemůže úplně vrátit, patří k tomu nejlepšímu, co Michel Faber kdy napsal.

Cormac McCarthy: Strážce sadu

Dospívající John Wesley Rattner se spřátelí s pašerákem alkoholu Marionem Sylderem. Dva mladíky však pojí i hlubší zákeřné tajemství, které zná jen stoický patriarcha Arthur Ownby – vytrvalý strážce mrtvého těla bezejmenného cizince. Nad dávnověkou říší hlubokých lesů, divokých zvířat a neklidných duchů se nepozorovaně vznáší smrtelná hrozba průmyslového pokroku a civilizace. Lze se jim vůbec vzepřít a nebýt přitom rozdrcen? Baladický bildungsroman v nejlepší faulknerovské tradici o pokoře, vzdoru, pomíjivosti a krásné snaze učinit své bytí skutečnějším.

Jack Kerouac: Vize Codyho

Prastará poučka, podle níž každý spisovatel píše celý život jedinou knihu, platí dvojnásob u Jacka Kerouaca. Snad nejlépe tuto „jednu Kerouacovu knihu“ představují Vize Codyho; tvoří přitom pandán autorova nejslavnějšího románu Na cestě, jelikož zčásti pokrývají totéž časové období. Oním Codym je týž Neal Cassady, který Kerouacovi posloužil jako předobraz Deana Moriartyho v románu Na cestě, Kerouacův obdivovaný přítel, múza, „tajný hrdina“ Ginsbergova Kvílení, neřízená střela řítící se životem „v myriádě ukradených nočních auťáků“ za stále dalšími rozkošemi. Ve Vizích Codyho ovšem autor vypráví mnohé, na co si ve svém nejslavnějším románu netroufl; odhazuje v nich veškeré jazykové, stylistické i obsahové zábrany a nabízí čtenářům text, který lze postavit na roveň odvážným experimentům Jamese Joyce.

Vize Codyho jsou zcela ojedinělou směsicí divokých historek ze života beat generation, autorova proudu vědomí, precizních i procítěných popisů, úvah, meandrujících asociací, přepisů magnetofonových nahrávek rozhovorů titulního hrdiny s autorem, dopisů, básní – a to vše na úctyhodných šesti stech stranách. Kniha vychází v kongeniálním českém překladu Josefa Rauvolfa, který v roce 2011 získal prestižní Cenu Josefa Jungmanna.