Ne úplně snadno. Jde pochopitelně spíš o statistiku než o nějaká stoprocentní ostrá data. Tedy, je z nich určitě jasné, které knihy jsou v Česku na špici prodejů, ale je lepší být opatrný s tím, že ten a ten porazil na počty prodaných kusů někoho jiného.

Co k tomu, jak žebříček SČKN vzniká mj. napsali v roce 2012 Mária Olšanská a Vladimír Pistorius:

Optimální a zcela objektivní žebříček bychom proto mohli sestavit, kdybychom měli hlášení ode všech knihkupců. Bohužel ani tato varianta není schůdná: většina knihkupců není ochotná vyhodnocovat týden co týden svůj titulový prodej a posílat o tom někam hlášení, nemluvě o tom, že takové vyhodnocení, má-li být skutečně objektivní, předpokládá, že knihkupec má ve svém knihkupectví elektronickou pokladnu spřaženou s počítačovou evidencí svého skladu. Ať tak či onak – je to práce navíc a žádný knihkupec z toho nic nemá.

Statistické metody umožňují obecně posuzovat nějaký jev (například prodej jednotlivých titulů) na základě vyhodnocení dílčího vzorku. Pokud chci vědět, které knihy se dobře prodávají, není třeba znát prodej ve všech knihkupectvích, k orientaci stačí vědět, jak se prodávají v deseti, dvaceti či padesáti obchodech. (zdroj. článek Vše o žebříčku na www.sckn.cz)

Pro doplnění informace: momentálně na žebříčku SČKN spolupracuje cca 150 knihkupectví (v Česku je ale víc jak 600 knihkupectví).

Tedy závěrem: kniha "o dětství učitele národa", jak knihu Zdeňka Svěráka Po strništi bos titulují v televizním pořadu U zavěšené knihy, se určitě prodávala a stále prodává skvěle. A vy už teď také víte, že žebříček není tabulka první fotbalové ligy, ale kvalifikovaný odhad.