Rady zkušeného Hábla

Ukázka:

Odolal jsem tomu pokušení. Knihu jsem nazval jinak. Ale musíte uznat, ta zvuko-malebnost a zvuko-podobnost byla lákavá. Skoro se obávám, že mi tato kniha byla zvuko-předurčena. Alespoň v češtině. Rady zkušeného ďábla (Screwtype Letters) napsal C. S. Lewis roku 1942, bylo to za války a byl to bestseller. Kdo jsem já, abych tak velké a slavné dílo přebíral  a přetvářel? Nebylo mi ještě ani padesát, když jsem tento text začal psát. Navíc někomu něco radit? Neradím, pouze si se vší pokorou půjčuji žánr a myšlenku, abych vypověděl svá vlastní pokušení i zákruty mysli.

A utkal se s démony naší doby i démony svými. Byl bych radši, kdyby nebyli. Nechci s nimi nic mít, vůbec se s ďáblem nebavit, ale je to tak – on se baví se mnou. Snad vám má zpověď bude k užitku. Jen pro jistotu – jestli nemáte ponětí, o čem jsou původní Lewisovy Rady, přečtěte si je. Jsou znamenité. Ale přece jen už víc jak osmdesát let staré. Některá témata, na která Lewis reaguje, jsou malinko časově a kulturně podmíněná. Musel jsem aktualizovat. Formát zůstává – starý zkušený pokušitel radí mladšímu příbuznému, jak co nejúčinněji kazit, mařit, klamat, křivit, hubit, ničit, korumpovat… charakter člověka. Nadčasová otázka zní, zda máme my – „klienti“ – šanci obstát. A pokud ano, jak? Chcete odpověď? Rada první: Přečtěte si tuto knihu a budete spaseni.

1. Kňourej

Zdar synovče,
gratuluji k tvému novému klientovi. Dle popisu to vypadá, žes měl protekci: vzdělání standardní, práce kancelářská, rozvedený, znovu-ženatý, děti, 1x týdně nohejbal, nedůvěřivý, přiměřeně skeptický, mírně cynický, hypotéka, manipulativní matka… To bude hračka. Nech ho být, nedráždit, netřepat, než se naděješ, máme ho doma. Že je to nuda? Nenech se mýlit, nuda je na naší straně. Stejně tak vůbec nevadí, že tvůj klient žije ve svobodné části světa v relativním klidu a pohodě, materiálně zabezpečen. Synku, tak zaprvé, jsou to statisticky vůbec ty nejlepší podmínky, co jsme kdy měli, a zadruhé, velmi rychle se můžou změnit. Například ta jejich svoboda. Myslí si, že je samozřejmá, neváží si jí, nestarají se o ni.

Ale sáhni jim na ni a mordují se, naříkají, obětují, hymny skládají. A pak zase stačí pár let all-inclusive a všechno zapomenou, znovu se i k vůdcům lísají. Neumějí žít ani s ní, ani bez ní. Co se týče tvého klienta, z vnějšími podmínkami toho mnoho nenaděláš, ale mohl bys zapracovat alespoň na „taktice srovnávání“. Nauč ho srovnávat se, ale pozor – srovnávat se správným směrem. Nechceš slyšet, jak si říká „chudinky bangladéšské děti, mám se dobře“, ty chceš slyšet „chudinka já, mohl bych se mít lépe“. Je jedno, jak se má ve skutečnosti. Nikdo se nemá tak dobře, aby se nemohl stát ukřivděným, věčně nespokojeným a zahořklým kňouralem. Ach, to lahodí uchu. Řeknu to ještě jednou: věčně ukňouraný, ukřivděný, nespokojený, zahořklý. Toť definice pekla.
Tvůj strejda Zmar