Třiašedesátiletý František Skála o sobě říká: "Vyrůstal jsem za totáče, tehdy si budovat kariéru nešlo, znamenalo by to kolaborovat. Člověk mohl mít zodpovědnost jedině vůči sobě a pracovat pro sebe." Dnes si záměrně udržuje naivitu. "Vím, že mi informovanost k ničemu není," vysvětluje. "Obracím se k archaickým kulturám, jako nedávno v Austrálii k té, která je 60 tisíc let stará. Potom je pojem aktuálnosti směšný."

Vystudovala monumentální kresbu u Emila Filly, proslavily ji autorské knihy pro děti. Ukázala, že kniha v sobě může skrývat úchvatné prostory barevné fantazie. Tato její tvář je doma nejznámější. Proslula ovšem také jako malířka, sochařka, grafička a typografka. Věnuje se i prostorovým instalacím a plastikám. Výstava nazvaná Utíkejte na konec v pražském Colloredo-Mansfeldském paláci aktuálně ukazuje málo známou kapitolu v tvorbě Květy Pacovské - tvorbu z přelomu šedesátých a sedmdesátých let.

Životní start Martiny Brandové nebyl úplně ideální. Odmala slýchala, že je tlustá a její místo je u plotny. Opak byl pravdou. I přes komplexy z dětství, které se jen tak nezahojí, našla cestu k životu, který si vysnila. Dnes úspěšně podniká v oblasti rozvoje značek a rozhodla se pomáhat ženám s podobným osudem. Kniha Mrcha vs. Hodná holčička by měla zafungovat jako kniha rozvojová. Přinášíme rozhovor s autorkou.