Sáhni rukou do kopřiv

/ Tomáš Weiss

Miloš Doležal (1970) píše básně už dvacet let. Nerozptyluje se a jako tažné zvíře si jde za svými tématy.
Miloš Doležal (1970) píše básně už dvacet let. Nerozptyluje se a jako tažné zvíře si jde za svými tématy.

Stejně tak je tomu u jeho poslední básnické sbírky Ezechiel v kopřivách. Se starozákonním prorokem doufá, že u suchých kostí, které u nás zbyly poházené po všech těch nacistických a komunistický zabíjačkách, to všechno nekončí. A že má stále smysl vynášet všechny ty příběhy na světlo boží. Doležal už to dělá od své prvotiny Podivice, stejně jako ve svých ceněných rozhlasových dokumentech nebo ve svých knižních rozhovorech s vězni nacistických a komunistických lágrů Prosil jsem a přiletěla moucha či Proti zlému krompáč a lopata. Dvacet let také pracoval na shánění informací a pramenů ke knize o komunisty umučeném faráři Josefu Toufarovi Jako bychom dnes zemřít měli, která se stala Knihou roku Lidových novin v roce 2012. Knihou ale jeho zájem o Toufara nekončí. Doležalovi se podařilo najít v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích podle hrobnických záznamů místo, kam Josefa Toufara estébáci zahrabali a jeho tělo nechat vyzvednout. Začalo tím tak farářovo blahořečení. Víc o tom v jedné z básní nové sbírky:

"Jaképak jámy lvové / sprosté jílové šachty s vápnem / Chlapy z Lidic zaházet se dvěma obecními čokly / patera Toufara zahrabat se zdechlinou cirkusového slona / matriky navézt do ohně / kroniky do stoupy / listy pohřebních knih vytrhat vyškrábat přepsat / A stejně někdo slaměnku na drn položí."

Ano, takhle drsné jsou naše nedávné dějiny a na ďáblickém (nomen omen) hřbitově leží jejich aktéři divoce blízko od sebe: zabití Němci, kteří se podíleli na vypálení Lidic, parašutisti, co zabili Heydricha, ale i ten, který je zradil, političtí vězni v  jámách spolu s amputacemi a potraty z nemocnic a zdechlinami zvířat...všechno téměř v jedné díře.
Byl jsem se podívat na uvedení Doležalovy knihy. Tolik lidí jsem ještě na uvedení sbírky básní nikdy neviděl. Autor je svojí trpělivou a pečlivou prací na sebe přímo nabaluje. Básník, který ví, odkud a kam jde. Ryje se poezií v zemi, ale neztrácí něhu a cit.

"Březovými košťaty se s Antonínem šermovali na dvoře / On pomalu padal raněný do trávy / v očích okraj mraku / stín pechového sudu / stopa letadla / kouř z komína / Jenom jako? / Taková hovadina."
 

Další články

Pracovitě a vytrvale se Zdenko Pavelka pročítá skrze hromady knih, aby se nám pak pokusil zprostředkovat svůj čtenářský zážitek. Tištěný pořad Českého rozhlasu 3 - Vltava pravidelně na OKU.
Recenze

Knižní pól Zdenko Pavelky

Pracovitě a vytrvale se Zdenko Pavelka pročítá skrze hromady knih, aby se nám pak pokusil zprostředkovat svůj čtenářský zážitek. Tištěný pořad Českého rozhlasu 3 - Vltava pravidelně na OKU.
 | Zdenko Pavelka
Andrzej Sapkowski píše povídky ze světa Zaklínače už od devadesátých let. Po jejich úspěchu následovalo několik románů, pentalogie byla završena titulem Paní jezera. Nedávno vyšel román Bouřková sezóna, který znamená návrat starých dobrých známých. Literární bašta Dobré češtiny vás zve na netradiční, odlehčenou, dialogickou recenzi nového Zaklínače. Rozprávějí fanoušci série Barbora Čiháková a Radek Hochmal.
Recenze

Dialog nad novým Zaklínačem

Andrzej Sapkowski píše povídky ze světa Zaklínače už od devadesátých let. Po jejich úspěchu následovalo několik románů, pentalogie byla završena titulem Paní jezera. Nedávno vyšel román Bouřková sezóna, který znamená návrat starých dobrých známých. Literární bašta Dobré češtiny vás zve na netradiční, odlehčenou, dialogickou recenzi nového Zaklínače. Rozprávějí fanoušci série Barbora Čiháková a Radek Hochmal.
 | Barbora Čiháková, Radek Hochmal
Nakladatelství Paseka slavilo na konci minulého roku čtvrtstoletí. Zdenko Pavelka mu jako dárek věnoval jedno celé rozhlasové vysílání svého Knižního pólu. Tady je.
Recenze

Knižní pól z Paseky

Nakladatelství Paseka slavilo na konci minulého roku čtvrtstoletí. Zdenko Pavelka mu jako dárek věnoval jedno celé rozhlasové vysílání svého Knižního pólu. Tady je.