Pro napsání této knihy nebyly použity žádné speciální studie. Alda se prostě jen po třiceti letech, kdy žila jako Islanďanka mimo Island, vrátila zpět. a samozřejmě, že takový člověk vidí věci kolem sebe jinýma očima.  Hned ostře vystoupí všechny ty paradoxy: chci být nezávislá individualita, ale chci být součástí komunity. Nejšťastnější lidé na světě baští hrozné množství antidepresiv. Zcestovalí občané, kteří jsou vlastně strašně provincionální. A ta soudržnost Islanďanů - hlavní je heslo: nehoupat lodí. Kdo na to má mít žaludek, že?  

Island je samostatný až od roku 1944. Do té doby byl napřed norský a pak dánský. I proto je většina Islanďanů velmi skeptická k Evropské unii.
A pak už se v knize dozvídáte jednu perlu za druhou: třeba, že v telefonním seznamu Islandu najdete v kolonce povolání jak krotitel duchů, zaměstání "bývalý ostrý hoch"nebo zaříkávač slepic, nebo že vytváření islandský jmen je hotová věda, nebo že optimismus je určitá islandská strategie přežití. Na vaše problémy totiž Islanďan zpravidla řekne betta reddast čili to se nějak vyřeší.
V knize je i pasáž o tom, jak jsou Islanďané příšerní řidiči. Prý je Bůh prostě vynechal, když rozdával tyhle schopnosti. Na silnicích panuje anarchie, protože předpisy prý ostrované berou spíš jako taková doporučení. I přesto vlastní na počet obyvatel asi nejvíc aut v Evropě.
A tak dál, a tak dál.
Nemusí být vůbec špatné si takovou knihu před cestou na Island přečíst. Pochopitelně - Island z takové zkratky nutně vyjde víc jako kreslená karikatura v Sorry než jako reálná země. Představte si jen, jakých padesát specialit by se dalo napsat o nás. A co by to o nás vlastně ve skutečnosti vypovídalo.

Jednu z jasných výhod "Ostrova Niceland" ale dobře vystihla Bj'örk: "V Rejkjavíku, kde jsem se narodila, jste v samém srdci přírody obklopeni horami a oceánem. Ale stejně se pořád nacházíte v jednom z evropských hlavních měst. Takže jsem vlastně nikdy nepochopila, proč bych si měla vybírat mezi přírodou a městem." Připočítejte všechny technologické vymoženosti světa, slušný sociální systém a kvalitu demokracie, kterou můžeme jen tiše závidět....těžko hledat důvod, proč se na ten Island nejet aspoň podívat.