Je vlastně ještě sběr léčivých bylin legální?

/ Tomáš Weiss

Upřímně řečeno nevím. Nebyla by to první a asi ani poslední odvěká lidská činnost, která by se dostala na seznam krinimálních aktivit. Jenže lidé si byliny sušit budou vždycky - a to z dobrých důvodů. Jejich účinky jsou známé a vyzkoušené po staletí a příroda nám je nabídla sama a bez schvalování.
Upřímně řečeno nevím. Nebyla by to první a asi ani poslední odvěká lidská činnost, která by se dostala na seznam krinimálních aktivit. Jenže lidé si byliny sušit budou vždycky - a to z dobrých důvodů. Jejich účinky jsou známé a vyzkoušené po staletí a příroda nám je nabídla sama a bez schvalování.

Jako od mnoha přirozených věcí, i od znalostí jak a kdy sbírat, sušit a používat některé rostliny, nás moderní svět vlastně izoloval. Po tisíciletí získávané vědomosti, které by se měly učit na základní škole, byly prý zásadně překonány chemickou farmacií, která babky kořenářky vymazala z lidské paměti a dodá nám ochotně svoje kapsle a tablety až do našich ochotně otevřených úst. Víme už, že takové zdraví asi není úplně nejzdravější, ale co dělat. Chemie většinou rychle zabírá a my nemáme čas na nějaké hlubší přemýšlení. A nakonec - ty léčivé rostliny už ani na louce nepoznáme, tak co?

Knihy o léčivých rostlinách mají vždy o zájem postaráno. Dobře se prodávají a skoro všechny jsou dnes v knihkupectvích vyprodané. Proto upozorńujeme zájemce o sběr a využití léčivých rostlin na další bylinářskou knihu tentokrát od dvou inženýrek, které vystudovaly zemědělskou fakultu. V abecedním pořadí představují od bazalky po zlatobýl celý pestrý bylinkový svět. Pěkně s popisem, s fotografiemi, termínem sběru (a pochopitelně s tím, která část rostliny se používá) a hlavně s informací,  na co a v jaké podobě (čaj, tinktura, obklad, inhalace, koupele...) se rostlina nebo její část používá. V závěru je několik stručných užutečných rejstříků a slovníčků. Tam umístily ing. kořenářky i seznam obtíží a co na kterou nasadit. Takže - na astma třeba vlčí mák, na cukrovku pampelišku, na dnu jetel, na játra křen, na oči jmelí nebo na stáří medvědí česnek. A co se nejvíc sbírá v září? Ledacos, ale většinou z ledasčeho logicky hlavně  plody nebo kořen.
Mít doma průběžně nasušené byliny, připravené rostlinné tinktury a na stole konev s bylinným čajem je paráda. Čas věnovaný poznávání, sběru a užívání bylin se vám vyplatí. Návrat k přírodě a k zelené lékarně na louce a v lese není nic minulého. To je čiro čirá budoucnost! Do bylin!

Další články

Maso na talíři je pro někoho gurmánská pochoutka a pro jiného frustrující zážitek. J. S. Foer se pokusil pravdivě popsat proces, který změní žijící dobytče v kus flákoty. A stal se z něj vegetarián.
Recenze

Vždycky jez to, co ti dají?

Maso na talíři je pro někoho gurmánská pochoutka a pro jiného frustrující zážitek. J. S. Foer se pokusil pravdivě popsat proces, který změní žijící dobytče v kus flákoty. A stal se z něj vegetarián.
 | Topi Pigula
Javier Marías není pro českého čtenáře neznámým jménem. Letos vyšel  v překladu Blanky Stárkové už jeho šestý román. Zamilovanosti nejsou pouze románem o “stavu zamilovanosti”, ale zabývají se důležitými otázkami viny a trestu, toho, co opravdu od života chceme, a co jsme proto schopni udělat. I do jakých krajností jsme ochotni zajít. Zabili bychom někoho pro lásku? A je naše láska natolik slepá, že si nejsme schopni připustit zločin ani když nás doslova bije do očí?
Recenze

“Z čeho jsi stvořen, z jaké podstaty, že tolik podob máš a vždy jsi jiný?”

Javier Marías není pro českého čtenáře neznámým jménem. Letos vyšel v překladu Blanky Stárkové už jeho šestý román. Zamilovanosti nejsou pouze románem o “stavu zamilovanosti”, ale zabývají se důležitými otázkami viny a trestu, toho, co opravdu od života chceme, a co jsme proto schopni udělat. I do jakých krajností jsme ochotni zajít. Zabili bychom někoho pro lásku? A je naše láska natolik slepá, že si nejsme schopni připustit zločin ani když nás doslova bije do očí?
 | Mirka Fojtíková
V Mission Impossible jsou scény tak nereálné, že jim neuvěří nikdo, kdo základní školu absolvoval alespoň s trojkami. Scény odporují fyzikálním zákonům, jsou v podstatě nesmyslné, ale slouží k pobavení a vizuální efekt je přednější než logika scény. Toho v knize dosáhnete mnohem hůře. To ale neznamená, že v knižním thrilleru nemůžete vytvořit neprůstřelného hrdinu, který umí řídit i pilotovat cokoli se mu zamane, je v podstatě neunavitelný a jeho kreativitě se meze nekladou.
Recenze

Na západ od svobody - příběh, kterému věříte

V Mission Impossible jsou scény tak nereálné, že jim neuvěří nikdo, kdo základní školu absolvoval alespoň s trojkami. Scény odporují fyzikálním zákonům, jsou v podstatě nesmyslné, ale slouží k pobavení a vizuální efekt je přednější než logika scény. Toho v knize dosáhnete mnohem hůře. To ale neznamená, že v knižním thrilleru nemůžete vytvořit neprůstřelného hrdinu, který umí řídit i pilotovat cokoli se mu zamane, je v podstatě neunavitelný a jeho kreativitě se meze nekladou.