Swans jsou jediní

"Neutuchající tvůrčí vitalita Michaela Giry a jeho kapely Swans, přesahující čtyři desetiletí, nemá ve světové hudební historii téměř obdoby [...] Od svého založení v roce 1982 až do prvního rozpadu o patnáct let později si dokázali vybudovat opravdu impozantní pověst. Prosluli tehdy vytvářením podmanivých momentů, kdy byl jejich zvuk tak všeobjímající, že publikum i samotní interpreti nakrátko existovali mimo čas a prostor a zapomínali na sebe sama. Jen málo hudebních skupin je schopno pokusit se o takovou fyzickou, až metafyzickou intenzitu, natož jí pak doopravdy dosáhnout."

Úvodní slovo autora – který má na svém kontě například uspořádání zajímavého kompletu rozhovorů kapely Coil, podobně pojaté knihy rozhovorů s Kurtem Cobainem, orální historii Turstona Moorea či Lydie Lunch – tentokráte vůbec nepřehání, jen snad dodejme, že Swans fungují dodnes, i po onom prvním rozchodu. A jejich kolektivní vize, poháněná především Michaelem Girou, dospěla ještě dál, je jak drtivě brutálnější, tak sofistikovanější.

Nechme ale stranou hudební stránku věci, ostatně, nerecenzujeme nejnovější album Swans, ale knihu o nich. Jisté připomenutí ovšem bylo zcela na místě. Soulsby hovořil se sto dvaceti pěti muzikanty, včetně Giry samotného, producenty, zvukaři, novináři a vlastně všemi, kteří se kdy kolem Swans pohybovali, hráli v nich, přišli s nimi do kontaktu – získal tím dostatečně široký soubor svědectví, sám mluví o třech stech hodinách nahrávek. Ovšem právě v tom, jak z nich vybíral, co vypíchl a jak různé hlasy uspořádal, činí z knihy Oběť a transcendence důležitý dokument o jedné významné kapely. Zároveň, a tím je také Soulsbyho kniha cenná, můžeme totiž výpovědi, v nichž zaznívají názory na proces tvorby jedné konkrétní kapely, na vše, co je za ním skryto, všechno to odříkání, nejistoty i krize, vztáhnout i na jakoukoli jinou kapelu, jež k tvorbě přistupuje zodpovědně a naplno, a také na tvorbu výtvarnou, slovesnou, filmovou a tak dál, zkrátka, na tvůrčí proces obecně.

Protože, a na to již poukazuje samotný název knihy, Oběť a transcendence, za bezchybným provedením na pódiu či ve studiu stojí nejen nutný talent, ale především oběti všech zúčastněných. A transcendence? Ale jistě, a zaznívá to v průběhu celé, chronologicky uspořádané knihy (historie končí v roce 2018), hudebníci i ostatní prožívaají cosi jako přechod do jiné dimenze. "Promění se to v psychedelický zážitek," říká bubeník Larry Mullins, který se Swans spolupracoval, a pokračuje: "Hlasitost vás pohltí a umožní vám přenést se do jiných sfér. Přesně toho chce Michael docílit, pro publikum i pro sebe. Nevím, jak k tomu dospěl, ale přesně tohle je jeho mise. Nikoho druhýho takovýho neznám. Navazuje na tradici dlouhou tisíce let, zahrnující rituály, společné obřady využívající hudbu k navození halucinací nebo k léčbě."

Josef Rauvolf