Z padělatele obrazů žádaným malířem

/ nakl. Logos

Příběh Wolfganga Beltracchiho (1951) je strhujícím popisem jeho života a zároveň odhalením toho, jak funguje trh s uměním. Německý malíř vytvořil obrazy ve stylu Maxe Ernsta, Andrého Deraina, Heinricha Campendonka, Emila Filly a dalších, které se velmi úspěšně prodávaly po celém světě.
Příběh Wolfganga Beltracchiho (1951) je strhujícím popisem jeho života a zároveň odhalením toho, jak funguje trh s uměním. Německý malíř vytvořil obrazy ve stylu Maxe Ernsta, Andrého Deraina, Heinricha Campendonka, Emila Filly a dalších, které se velmi úspěšně prodávaly po celém světě.

Německý umělec jednoduše nekopíroval existující obrazy a neprodával je na černém trhu. Ztracená umělecká díla – založená na titulech v katalogu raisonnés (kritickém katalogu uměleckých děl) – spíše reinterpretoval tím, že oživil jejich styl.  Stejně tak jeho kupci byli všechno, jen ne pochybní; jeho obrazy si našly cestu do sbírek některých vážených sběratelů, muzeí a galerií. Beltracchi vytvořil během posledních 40 let přibližně 300 uměleckých děl od přibližně 100 různých umělců, než byl v roce 2010 odsouzen k trestu odnětí svobody a donucen zaplatit odškodné ve výši třiceti pěti milionů eur. Dnes maluje a prodává s velkým úspěchem obrazy pod svým jménem.

Jak je možné, že jste spolu se svým přítelem Otto Schultem Kellinghausem a svou ženou Helenou uvedli na trh asi 300 padělků, aniž byste vzbudili podezření?

Za více než 40 let mé práce došlo k různým boomům a recesím, které měly větší či menší vliv na trh s uměním. Myslím, že to byla – a stále je – vysoká kvalita mých prací, která přesvědčila i vědce, a potřeba mimořádných uměleckých děl, která mi zaručila "úspěch" a nevzbudila žádné podezření. Otto, kterého znám od 80. let 20. století, se o rozvoz staral společně s mojí ženou. Poznal jsem ji v roce 1992 a jsem do ní zamilovaný už 25 let. Před 24 lety jsme se vzali, což z ní udělalo členku mého takzvaného zločineckého gangu.

Je jediným zločinem, kterého jste se kdy dopustil, to, že jste pod své obrazy umístil špatné podpisy?

Ne. Mým nejhorším zločinem bylo, že jsem zpochybňoval. Nemyslím tím skrupule ohledně odborných kompetencí, ale pochybnosti, které prostupují celým uměleckým systémem. Dokázal jsem, že "umělecká díla" nejsou výsledkem bohem políbeného nadčlověka, ale výsledkem schopností, znalostí a tvůrčí inteligence umělce.

Vaše obrazy byly kdysi oslavovány uměleckým světem. Jedno dílo André Deraina bylo například vystaveno na výstavě "100 mistrovských děl klasické moderny" ve Fondation de l'Hermitage. Váš obraz "Červený obraz s koňmi" Heinricha Campendonka, který se vám později stal osudným, byl dokonce označen za "klíčové dílo moderního umění". Nyní se těch obrazů mnozí zříkají jako průměrných nebo dokonce špatných. Dokážete ty lidi ještě brát vážně?

Samozřejmě, že ano. Obecné úsudky jsou nesmysl. Galeristé, odborníci, historici a kritici obvykle stráví roky získáváním svých znalostí. Pozdější hanobení mých obrazů jednoduše ukazuje jejich zraněnou ješitnost, která přišla s polidštěním těchto papežských vykladačů umění.

Myslíte si, že byste mohl mít stejný úspěch, kdybyste namaloval stejná umělecká díla, ale místo toho použili své vlastní jméno?

Kdybych se pokusil získat uznání pod svým vlastním jménem, žádný odborník by mi ho neposkytl. Pouze díky mým tajným akcím bylo možné, aby se mé umění dostalo do popředí uměleckého světa.

z rozhovoru pro theforestmagazine.com

Kupte si knihu.

Skladem
449 Kč
běžná cena 499 Kč

Další články

Jako germanista se nemohl jeden z nejčtenějších českých spisovatelů současnosti Franzi Kafkovi vyhnout. Tohle propojení jaksi oficializoval před deseti lety, když se stal společně s Jaromírem 99 frontmanem skupiny Kafka Band, která formou ucelených koncertních programů a studiových alb zpracovala všechny tři Kafkovy romány, tedy Zámek, Ameriku a Proces. Ukázka z rozhovoru pochází z monotématického kafkovského čísla magazínu UNI.
Rozhovory

Jaroslav Rudiš o Kafkovi v novém UNI

Jako germanista se nemohl jeden z nejčtenějších českých spisovatelů současnosti Franzi Kafkovi vyhnout. Tohle propojení jaksi oficializoval před deseti lety, když se stal společně s Jaromírem 99 frontmanem skupiny Kafka Band, která formou ucelených koncertních programů a studiových alb zpracovala všechny tři Kafkovy romány, tedy Zámek, Ameriku a Proces. Ukázka z rozhovoru pochází z monotématického kafkovského čísla magazínu UNI.
 | UNI, Ondřej Bezr
Přinášíme ukázku z rozhovoru s autorkou povedené a oceňované knihy o malířce Toyen. V novém čísle časopisu Host je mimo jiné také hutné pásmo věnované kafkovskému výročí, ale také rozhovor s Alexejem Sevrukem, povídka Michela Fabera, básně Jiřího Štěpána nebo důrazné upozornění na Letnice, pozdní prozaický debut Miroslava Hlauča.
Rozhovory

S Andreou Sedláčkovou o Toyen v novém Hostu

Přinášíme ukázku z rozhovoru s autorkou povedené a oceňované knihy o malířce Toyen. V novém čísle časopisu Host je mimo jiné také hutné pásmo věnované kafkovskému výročí, ale také rozhovor s Alexejem Sevrukem, povídka Michela Fabera, básně Jiřího Štěpána nebo důrazné upozornění na Letnice, pozdní prozaický debut Miroslava Hlauča.
 | Hana Slívová, časopis Host
Vychá­zí nove­la Pacan­ka novi­nář­ky a spi­so­va­tel­ky Klá­ry Elší­ko­vé. Pacan­ka je pod­le jed­né z postav hol­ka, kte­rá si jako malá hra­je s klu­ky a cho­vá se jako oni. Nebo­jí se, je odváž­ná. Pro­ta­go­nist­ka to razant­ně popí­rá. Pova­žu­je se pře­de­vším za svo­bod­nou ženu, jež odmí­tá hrát pod­le konvenč­ních pra­vi­del a jed­nat tak, jak od ní spo­leč­nost očeká­vá.
Rozhovory

„Hlavní hrdinka je často ‚bad‘ hlavně sama k sobě“

Vychá­zí nove­la Pacan­ka novi­nář­ky a spi­so­va­tel­ky Klá­ry Elší­ko­vé. Pacan­ka je pod­le jed­né z postav hol­ka, kte­rá si jako malá hra­je s klu­ky a cho­vá se jako oni. Nebo­jí se, je odváž­ná. Pro­ta­go­nist­ka to razant­ně popí­rá. Pova­žu­je se pře­de­vším za svo­bod­nou ženu, jež odmí­tá hrát pod­le konvenč­ních pra­vi­del a jed­nat tak, jak od ní spo­leč­nost očeká­vá.