Keret klepe na dveře a snídá...

/ silvia singer

Izraelský spisovatel Etgar Keret už dávno prorazil se svými povídkami mimo rodnou hebrejštinu. Je překládán do stále většího počtu jazyků. Česky vyšly dvě povídkové sbírky: Létající Santini (již ve druhém vydání) a před letošním pražským knižním veletrhem
kniha Najednou někdo klepe na dveře. Při té příležitosti přijel do Prahy. Poslední den jeho pobytu měly možnost s ním posnídat jeho překladatelky - Magdaléna Křížová a Silvia Singer. Tady je pár postřehů ze snídaně se sympatickým povídkářem.
Izraelský spisovatel Etgar Keret už dávno prorazil se svými povídkami mimo rodnou hebrejštinu. Je překládán do stále většího počtu jazyků. Česky vyšly dvě povídkové sbírky: Létající Santini (již ve druhém vydání) a před letošním pražským knižním veletrhem kniha Najednou někdo klepe na dveře. Při té příležitosti přijel do Prahy. Poslední den jeho pobytu měly možnost s ním posnídat jeho překladatelky - Magdaléna Křížová a Silvia Singer. Tady je pár postřehů ze snídaně se sympatickým povídkářem.


Snídaně s Keretem
 
Objednal si mrkvový džus s dlouhými kousky čerstvé mrkve. Když ji s chutí chroupal, zasmál se: "Můj syn Lev tvrdí, že jsem byl v minulém životě králíkem. Zbožňuju chroupat mrkev a mám i tak velké přední zuby. No a a moje žena od té doby králíky nejí - nechce ubližovat mojí rodině." 
Vegeteriánem se stal Etgar Keret když mu bylo pět let - u filmu Bambi se srdceryvně rozplakal, když na srnečku srnců myslivci mířili puškami. Otec mu to ne úplně šikovně vysvětlil: "Dělají to proto, aby z nich mohl být řízek." A tak se malý Etgar rozhodl být vegetariánem a zůstal jím až dodnes. 
Etgar znamená v hebrejštině "výzva". Jeho příchod na svět byl totiž dost dramatický. V 6.měsíci těhotenství lékaři doporučili jeho matce potrat, přesto se rozhodla, že dítě porodí. Jméno je to poetické, ale Keret si s ním užil svoje - ve škole a hlavně od velitelů na vojně. ("Etgare, zvládneš tuhle výzvu, ha ha?").
Etgar Keret je naživo nesmírně přirozený a otevřený člověk. Jeho autogramiády trvají třikrát déle než je zvykem - každému nakreslí obrázek, napíše básničku nebo pár osobních slov. Nechová se jako celebrita, přestože celebritou je a to nejen v Izraeli. Prostě se s lidmi rád baví. Odtud čerpá i náměty pro své povídky.
Klišé, že každý Žid odpovídá na otázku další otázkou, by se dalo na Kereta aplikovat také, ale jinak - na každou otázku odpovídá příběhem. Většinou takovým, jaký se mu doopravdy stal. A takových jsou plné jeho knihy. Srší černým humorem, fantazií, surrealismem a nečekanými pointami. Většinou jsou to velmi osobní, ale zároveň vtipné příběhy z jeho života.
Psaní je pro něj terapií, jakýmsi přirozeným nutkáním vypsat se z pozitivních nebo negativních zážitků. Při konfrontaci s někým nepříjemným si sedne a napíše povídku o člověku, který není zlý, jen má problémy. Snaží se na něj podívat jeho očima. "Na to, abych se setkal se zlým člověkem, mi stačí otevřít okno. V literatuře to ale funguje jinak." Vymyšlené příběhy píše vždycky tak, že vůbec neví, jak příběh skončí a kam až hrdinu zavede. Když píše autobiograficky, je to jiné. Mnohokrát vyprávěné a vyslechnuté rodinné historky musel předělat tak, aby byly pro čtenáře poutavé a nepřipravily ho o moment překvapení.
 
Silvia Singer, slovenská překladatelka knih Etgara Kereta

Další články

Kniha Esej o tragédii Američanky Elisabeth LaBanové je psána střídavě z pohledu zamilovaného Tima a Duncana, současného čtvrťáka, který zpětně odhaluje celou pravdu o Timovi a Vanesse. Esej o tragédii je působivý příběh o zapovězené lásce a o tom, kam až jsou lidé schopni zajít, aby si uchovali svá tajemství. Rozhovor s autorkou.
Rozhovory

První láska a tragická ztráta

Kniha Esej o tragédii Američanky Elisabeth LaBanové je psána střídavě z pohledu zamilovaného Tima a Duncana, současného čtvrťáka, který zpětně odhaluje celou pravdu o Timovi a Vanesse. Esej o tragédii je působivý příběh o zapovězené lásce a o tom, kam až jsou lidé schopni zajít, aby si uchovali svá tajemství. Rozhovor s autorkou.
 | nakladatelství Host
To, že se otevírá nová kavárna, by vlastně na OKU nemělo co dělat. Jenže - v internetové kavárně a bufetu Zenit, kde se zahajuje 27. června v 20 hod. na Krymské ulici 24 v Praze, se vám může stát, že vám napeče a nasmaží, možná vás i obslouží spisovatelka Petra Hůlová.
Rozhovory

Co asi napeče na pátek Petra Hůlová?

To, že se otevírá nová kavárna, by vlastně na OKU nemělo co dělat. Jenže - v internetové kavárně a bufetu Zenit, kde se zahajuje 27. června v 20 hod. na Krymské ulici 24 v Praze, se vám může stát, že vám napeče a nasmaží, možná vás i obslouží spisovatelka Petra Hůlová.
 | Tomáš Weiss
V podkrovním nahrávacím studiu pražské DAMU panuje klid a ticho. Filmový a divadelní herec Aleš Procházka chvíli soustředěně hledí do textu před sebou, tužkou vyznačí několik poznámek. Potom opět začíná nahrávání. „Aragorn chvátal do kopce. Co chvíli se shýbal k zemi. Hobiti totiž chodí lehce a jejich stopy nepřečte snadno ani Hraničář....“
Rozhovory

Rozhovor s Pánem prstenů Alešem Procházkou

V podkrovním nahrávacím studiu pražské DAMU panuje klid a ticho. Filmový a divadelní herec Aleš Procházka chvíli soustředěně hledí do textu před sebou, tužkou vyznačí několik poznámek. Potom opět začíná nahrávání. „Aragorn chvátal do kopce. Co chvíli se shýbal k zemi. Hobiti totiž chodí lehce a jejich stopy nepřečte snadno ani Hraničář....“