I koťata posílají do školy!

Koťata už se myjí sama

Koťata se už myjí samaSám si nepamatuju, jak jsem se naučil starat se o svůj kožíšek. Ale dnes vím, že to umím. Můj kožíšek se leskne, je upravený a dobře si hlídám, abych nechytil blechy. Že nevíte, co jsou blechy, ani jste se s nimi osobně nepotkali? Tak to si poslechněte moji zkušenost. Napřed o nich nevíte nic. Jsou to nepatrní tvorové, vlastně nepří-jemné potvůrky. Usadí se ve vašem kožíšku a šťourají se v kůži. Ko-čičí pohoda je rázem pryč. Kožíšek svědí, otravuje spaní i pohodlné slunění. Musel jsem chytat rady od zkušených koček. Chce to drbat, drbat a drbat. A taky se vyválet v ostré trávě. Hned to nepomůže, ale výsledek se dostaví.

Tuhle zkušenost mi máma Trajda nepředala. Teď pozoruju, jak tyto důležité věci pro kočičí život učí Majda svá koťata.Máma si svoje děti shromáždila kolem sebe, pomňoukáváním jim dává pokyny a okázale se olizuje. Kočičí drsný jazýček je nejlepší žínka a osuška. Nejdříve důkladně drbe přední tlapky a těmi potom omývá.

Výuka lezení

Tak tohle Zrzka nenapadlo, ocitl se v koruně stromu docela sám. Skákal ve větvích a raději se nedíval dolů. Jen jednou to zkusil a hlava se mu zatočila. Jak hluboko je pevná zem. Spatřil tam však hlavičky s obdivný-ma očima a poznal, že v očích ostatních koťat je hrdina. Co teď? Hrdina se nesmí bát. Jak rád by zoufale mňoukal a vyčítal mamince, co mu to provedla. Nic naplat, musí si poradit sám. Zaťal pevně drápky do kmene a zkoušel se vrátit na zem. Nešlo to, hlavně zadeček neposlouchal a přední tlapky neměly dost síly. Nakonec se rozhodl a skočil. Tráva byla jako měkká náruč a objala jeho pružné tělíčko.Koťata žasla, Majda přiskočila a laskavým mňoukáním ocenila Zrzkův výkon. Jazýčkem začala kocourka olizovat a ohledávala, zda neutrpěl nějakou újmu.Záhy byla s prohlídkou hotova. Pacičky i hlavička jsou v pořádku. Důrazným mňoukáním vyjádřila spokojenost i očekávání. Kdo další podstoupí výuku lezení na strom po vzoru našeho hrdiny kocourka Zrzečka?