I vybral prof. Putna z Magorových básniček ty o Bohu a okomentoval je

Ivan M. Jirous byl nejen duchovní vůdce undergroundu, vězeň, básník a magor, ale též velký modlitebník. Z Magorovy summy jsou vybrány nejlepší básně duchovní a seřazeny shora dolů: Nejprve Bůh ve třech podobách – Stvořitel, Vykupitel a Utěšitel. Poté nebeské zástupy neboli „katolický panteon“ – andělé, Panna Maria, „svatí staří“ a „svatí noví“, nekanonizovaní (a často nekanonizovatelní). Konečně ten, kdo se modlí – zase ve třech polohách: hříšník – vzpurník –vděčník. Nejsou to jen osobní modlitby Magorovy, ale magorské modlitby. Konkrétní jména a reálie si každý modlič může nahradit svými.

Ukázky:

Teď Pán Bůh hubí jilmy

po nich půjdeme my

Magor zpravidla spílá lidem, že ničí Boží stvoření. Je ekolog, protože je křesťan a naopak: křesťan, který ve 21. století není ekolog, není křesťan vůbec. V tomto dvojverší je však hubitelem stvoření Pán Bůh. Co to? To je poukaz od počátku stvoření k jeho konci - k Apokalypse. Underground bez Apokalypsy by byl jako underground bez piva. MCP

O milost Pane Bože prosím

pro všechny pro nás které Tvůj Syn

zachránil svojí smrtí kříže

volám Tě vroucně skrze mříže

"Chci touto cestou vzkázat panu Trojanovi i dalším, kteří slovo Ježíš zneužívají. To slovo není citoslovce, je to porušení přikázání. Neber jméno Boží nadarmo. Ale možná mluvím marně. Ostatně rouhat se může pouze věřící. Ti, kteří jméno našeho Pána zneužívají, nevědí o čem mluví. Mne děsí jiná věc: ti, kteří korigují ve veřejných sdělovacích prostředcích kdejakou kundu, píču, zmrda či sráče, nechávají bez povšimnutí a korekce blasfémie největší. Protože kunda etc. nejsou slova posvátná (při vší úctě ke kundám etc.). Ale slova Jeříš či Panna Maria pro část společnosti - byť čím dál víc minoritní - posvátná jsou. (Na Oáze s Magorem)

Služební psi na dvoře vyjí

a Radim slaví eucharistii

Slova písně Ó svatý Michaeli

linou se z cely.

Kalich je lžíce a hostie jsou z veky.

Pán Bůh je s námi po všechny věky.

Útěcha z bohoslužby, tajně slavené ve vězení, je jedním ze vzpomínkových leitmotivů jak politických vězňů z padesátých let - kdy ovšem bylo uvězněných kněží "požehnaně" - tak vězňů husákovských. Mezi nimi bylo již kněží relativně málo. O tomto knězi, Radimu Hložánkovi, píše pak Magor Julianě: "Soudím, že by obracel na víru i prznitele hrobů." "Ó svatý Michaeli" je modlitba až novodobá. Zavedl ji na sklonku 19. století papež Lev XIII. na obranu proti zlým duchům. Je přirozeno, že byla velmi oblíbena mezi křesťany, uvězněnými komunistickým režimem. MCP