Sedmadvacetiletá Malvína Velehorská má dva magisterské tituly, rozpracovanou disertační práci ze sociální psychologie na univerzitě v Oxfordu a neschopenku od psychiatra. Je proto nucena vrátit se na rázovitou severní Moravu. Tam na ni čeká svérázná rodina – otec politik, matka fanynka Karla Gotta s autistickými sklony, prarodiče šetrní katolíci a bratranec příležitostný alkoholik.

Její literární debut byl senzací roku 2009. Kniha Čím jdu rychleji, tím jsem menší byla přeložena do 25 jazyků včetně češtiny. Je o strachu ze života a z lidí, před nimiž se stárnoucí hrdinka zavírá do svého bytu. „Psát o samotě a smrti není jednoduché, chtěla jsem psát také o bolesti a měla jsem pocit, že poezií se k tomuto tématu přiblížím lépe,“ uvedla tehdy spisovatelka v rozhovoru pro iLiteraturu.cz. Kritiky pak v knize Barnet (Dítě) ohromila osobní a intimní zpovědí o lásce a o porodu.

Titulek není nadsázkou, ale je myšlený smrtelně vážně. Uprostřed dnešního světa je totiž rozum (rozumnost) velmi často na překážku. Ve světě digi propagandy, která rozmlžila pravdivost čehokoliv, ve světě, kdy demokracie pouští k moci ty, kteří ji nesnáší, ve světě, kdy názor má větší sílu než měsíce sháněná a ověřovaná fakta - co si v takovém světě chcete počít s rozumem? Už jen pár rozumových disidentů si myslí, že to není staré harampádí.