Velký knižní čtvrtek - jaro 2026: Olaf B. Rader - Karel IV. - Postrach světa

/ Oko
Jak se Václav, který po svém biřmování ve Francii obdržel a udržel jméno Karel, stal císařem Svaté říše římské a nejmocnějším mužem 14. století? O tom poutavě, a pro českého čtenáře i provokativně, vypráví jeho životopisec, specialista na středověk Olaf B. Rader. V české překladu vyjde kniha 19. března 2026.

Jde o  příběh života nabitého v každém ohledu.

Jeho dětství ve Francii, kde byl ženatý s Blankou de Valois, královou sestrou; jeho bouřlivé mládí v Itálii, kde byl aktivní jeho otec, toužící po moci. Např. pro rakouské čtenáře je obzvláště fascinující boj o Tyrolsko, odkud dědička Markéta vyhnala svého lucemburského manžela (Karlova mladšího bratra) a kde se nyní o tuto vzácnou zemi přely všechny frakce (Habsburkové, Wittelsbachové, kteří poskytli Markétě druhého manžela, a Lucemburkové). Karlova strana byla v bojích poražena (možná jeho největší porážka) a Habsburkové nakonec mohli Tyrolsko anektovat jako klenot svých dědičných zemí…

Karlova následná kariéra však byla pozoruhodná – zmanipulovaná a koupená volba římským králem (ale to byla běžná praxe) a s tím spojený vzestup prestiže a privilegií tehdy třicetiletého muže. Navíc tento královský titul byl vždy odrazovým můstkem k císařské volbě – Karel si na ni musel počkat jen devět let. Meteorický vzestup včetně korun české, italské a později i burgundské.

Jeho životopisec ho nazývá „sběratelem korun“.

Byla to ale dobově pochopitelně i kariéra válek, náboženských třenic, cynických diplomatických manévrů a manželství jako politických aliancí (Karel měl čtyři manželky, poslední, Alžběta z Pimmernu, ho přežila o 15 let). Naše doba si také velmi dobře uvědomuje historické zacházení s Židy. Karel IV. rozhodně není pozitivním příkladem. Stejně tak jako např. Ludvík Bavorský nebo později Albrecht II.

Spolu se všemi těmito událostmi (které zahrnují i ​​ničivé přírodní katastrofy a morové epidemie té doby) se vynořuje obraz muže naplněného hrdostí a smyslem pro poslání, který pečlivě vytvořil svůj vlastní životopis, vpletl do něj „zázraky“ (záchrana z otravy, zvěstování anděly ve snu), zajistil, aby se jeho portrét objevil všude, kde to bylo možné, a aby díla (ať už hrady, centrální most nebo univerzita) nesla jeho jméno. V tomto smyslu byl „moderní".  

Olafu B. Raderovi se podařilo popsat okolnosti, za nichž se tento život odehrával, obsáhlým a podrobným způsobem a zároveň vyprávět příběh napínavým, až románový způsobem.

zdroj: onlinemerker.com

 

Další články

TV Kosmas

Tereza Matějčková nejen o Daru smrti Jacquese Derridy

Kniha Dar smrti Jacquese Derridy patří i do české filosofie. Derrida, který v roce 1981 přijel do Prahy přednášet o Patočkově pojetí odpovědnosti, zde navazuje právě na Kacířské eseje o filosofii dějin českého filosofa. Pojem odpovědnosti, živý v české filosofické tradici, se pro něj stává ústředním motivem. Francouzský myslitel – věrný své dekonstruktivní metodě – jej však rozvíjí radikálním směrem.
 | Echo podcast, nakl. Hermann a synové
TV Kosmas

Pamukovo Muzeum nevinnosti na Netflixu

Nový devítidílný seriál vychází ze stejnojmenného románu tureckého nobelisty Orhana Pamuka a sleduje příběh mladého Kemala z Istanbulu, jehož zakázaný vztah s chudou prodavačkou přeroste v dlouholetou posedlost. Adaptace staví na psychologickém portrétu postav a na tepající atmosféře města, které funguje jako kulisa i spolutvůrce vyprávění.
 | Netflix, nakl. Argo
TV Kosmas

Jak se vzdálit hektickému životu? Neexistovat! - audio Mizení Johanny Sebauer

Kdyby přestala vesnice Nincshof pro okolní svět existovat, mohli by její obyvatelé žít v klidu a uniknout hektické moderní době. Spolu se starou dámou Ernou spřádají tři vesničtí muži plány, jak toho dosáhnout. Z ulic mizí tabule s jejich jmény, ruší se dožínkové slavnosti, místní fotbalový tým musí sestoupit do nižší ligy. „Zapomnění není násilí,“ hlásají. Zdá se, že jde všechno hladce. Ale jen do okamžiku, kdy se ve vesnici objeví pakozy a jejich chovatelé. Audio čte Martina Hudečková.