Attenborough 100

/ OKO, Český rozhlas

8. května 2026 se britský přírodovědec, popularizátor, režisér, scenárista a dokumentarista David Attenborough dožívá sta let. A víte, co tohoto popularizátora přírody na planetě Zemi nejvíc děsí? Uvědomění si, že na Zemi žije třikrát tolik lidí, než když začínal v roce 1954 natáčet televizní programy. A všichni se musí najíst, řídit auta a mít vlastní domy.

Změnil se váš přístup k natáčení filmů od doby, kdy jste s ním začínal?

Určitě to na povrchní úrovni ano kvůli změnám v technologii. Když jsem v roce 1954 začal natáčet přírodopisné programy se Zoo Quest, neměli jsme peníze ani objektivy s dlouhým ohniskem, které by vám umožnily jet do Afriky a pořídit detailní záběr ptáka na stromě. Nejen to, ale film byl tak necitlivý, že jste nemohli získat dostatečnou expozici a baterie, které jste museli nosit s sebou pro napájení fotoaparátů, byly obrovské a opravdu vás tížily. V roce 1954 se jakýkoli film natáčel na 35mm film, což je rozměr, který se používá pro kinematografie. Řekl jsem, že na tom nemůžeme dělat Zooquest, protože ho nemůžu nosit! Takže jsme se stali prvními, kteří natáčeli na 16mm, a museli jsme se kvůli tomu hádat s šéfem televizního filmu BBC, protože měl pocit, že to představuje amatérský pokles standardů.

Každý rok od té doby se to o tolik zlepšuje. Máte o něco delší objektivy a citlivější mikrofony. Máte podvodní kamery, infračervené kamery, které vidí v noci, kamery, které používají optické kabely k natáčení nor, časosběrné kamery pro rostliny, makrofotografii s vysoce citlivými kamerami pro bezobratlé a tak dále.

Zbývají vám ještě nějaká místa, která byste chtěl navštívit?

Moc rád bych byl v Mongolsku a střední Asii. Existují ale dobré důvody, proč jsem to neudělal. Zvířat je tam velmi málo. Než nějaké uvidíte, musíte ujít kilometry a kilometry, protože krajina je tak suchá a vysoko položená a fauna je velmi omezená. Za své peníze nedostanete mnoho záběrů, takže jsem v Gobi nikdy nenatáčel, ale moc rád bych tam byl.

Láká vás někdy navštívit zoologické zahrady?

Hodně jsem chodil do zoologických zahrad. Koneckonců, první seriál, který jsem kdy natočil, s názvem Zooquest, byl o odchytu zvířat pro zoologické zahrady. Od té doby se věci změnily, ale stále si myslím, že zoologické zahrady jsou velmi důležité – slouží k ochraně přírody, vzdělávání a vědeckému výzkumu, což je naprosto obdivuhodné, pokud je zoo řádně udržována a zvířata žijí ve vhodných podmínkách. Pokud se rozmnožují, nemusíte odchytávat divoká zvířata, abyste je doplnili. Ale vlastně si neužívám pohled na ptáky v klecích a nebaví mě pozorovat opice ve sterilním prostředí, takže tam nechodím. Ale zoologické zahrady neodsuzuji.

zdroj: National Geografic, 2008

Další články

TV Kosmas

Ivan Kraus u Jana Krause

Bratrské setkání nejen nad knihou, kterou s populárním spisovatelem dal dohromady Jiří Padevět. Rozhovor z červené pohovky ten knižní pěkně propaguje.
 | Show Jana Krause
TV Kosmas

Grafik a typograf Jan Solpera a jeho posedlost písmem

Jan Solpera (1939) je renomovaným českým tvůrcem písma, typografem a pedagogem, jehož vliv formuje grafický design v České republice již desítky let. Je autorem několika význačných písem, jeho design se promítá i do bankovek a významných logotypů, jako je logo České národní banky. Zároveň se věnoval knižní grafice, jeho návrhy zdobí desítky knižních titulů a edic.
 | projekt Identita
TV Kosmas

Komiksové studio Městské knihovny v Praze: Štěpánka Jislová

Komiksové studio přináší rozhovor s českou autorkou Štěpánkou Jislovou, jejíž tvorba se pohybuje napříč žánry i tématy. V roce 2024 získala za knihu Srdcovka hned tři ceny Muriel. V rozhovoru představuje svou novinku Havel hrátky s čertem vydanou nakladatelstvím Argo, kterou vytvořila podle scénáře Michaela Žantovského. Řeč je také o její autorské tvorbě, současné podobě českého komiksu a umělé inteligenci v ilustraci.