Do Prahy přijede Yuval Noah Harari
Vzestup Harariho, Fergusona či Toozeho poukazuje na zajímavý kulturní posun: v éře charakterizované rychlými technologickými změnami a strukturální nestabilitou má veřejnost už dost úzce zaměřených politických komentátorů. Místo toho se například obrací na historiky, aby mu poskytli jistotu historických analogií, rozpoznali historické vzorce chování a ukázali směr, kam se vydat. Tím, že zasazují moderní chaos do hlubokého kontextu minulosti, fungují tito historici jako průvodci naší nejistou budoucností.
Harari nabízí srozumitelné čtení dějin lidstva a pocit perspektivy z nadhledu celé lidské historie.
Vytahuje hrozby genetického inženýrství či biometrické kontroly z šera vědeckých kabinetů do veřejného prostoru. Píše bez akademického žargonu a nutí nás přemýšlet o našem možném sebezničení. Jeho akademičtí kolegové mu mohou právem vyčítat povrchnost, redukcionismus či politickou pasivitu, možná jsou to ale jen přirozené limity tohoto literárního žánru a daň za odvahu pustit se za hranice přísně oddělených vědeckých škatulek a odborností.
Zdroj: Jan Adamec. lidovky.cz