Před 300 lety vyšly Gulliverovy cesty - změnila se společnost od dob Jonathana Swifta k lepšímu?

/ nakl. Tympanum

Proslulý utopický román pod rouškou zdánlivého cestopisu popisuje poměry v Anglii 18. století, kritizuje stav civilizace a relativizuje sílu lidského rozumu. I když je líčení Gulliverových dobrodružství více než věrohodné, vyprávění je úžasná fikce – od předmluvy fiktivního vydavatele přes dopis titulního hrdiny tomuto dobrému muži po návštěvy utopických ostrovů. Příběhy poprvé vyšly 28. října 1726.

Gulliver na svých imaginárních cestách navštěvuje trpaslíky i obry, poznává vznášející se ostrov Laputa i hospodářsky a kulturně upadající stát Balnibardi a jeho pozornosti neuniknou Jahuové, kteří v ideální říši slouží ušlechtilým zvířatům – koním.

Gulliver se po dlouhém cestování a rozhlížení po světě sice vrací domů, avšak dochází k poznání, že je cosi vratkého v anglické domovině. A nejen v anglické… A nejen tehdy…

Gulliverovy cesty (Gulliverʼs Travels), jejichž původní název zní Cesty k rozličným dalekým národům světa ve čtyřech dílech, napsal Lemuel Gulliver, zprvu ranhojič, později kapitán na rozličných lodích (Travels into Several Remote Nations of the World, in Four Parts. By Lemuel Gulliver, First a Surgeon, and then a Captain of several Ships), vznikaly od roku 1714 v osvícenské Anglii v době, kdy toryové ztratili moc ve prospěch whigů, kteří nastolili novou hannoverskou dynastii. Na trůn usedl král Jiří I., jenž jako cizinec trávící mnoho času mimo Anglii vložil veškerou pravomoc do rukou ministerského předsedy Roberta Walpolea.

Doba anglického kolonialismu, korupční ministerské praktiky a Swiftova opozice proti nové vládě vyústily v jinotajnou kritiku právě v Gulliverových cestách.

Pod první vydání Gulliverových cest, jež vyšlo v roce 1726, se Swift nepodepsal. Chtěl zabránit jakémukoli pronásledování jeho osoby ze strany vlády, jejíž kousavou kritikou je protkáno celé dílo.

Swift chtěl původně svému vrcholnému dílu dát formu cestopisu, avšak nakonec svůj záměr rozšířil a kniha vyprávějící o cestovateli Gulliverovi tak není pouhou fantastickou parodií na cestopis, ale také dobrodružným příběhem plným satirických narážek, který přerůstá v utopii. Gulliverovy cesty nebyly psány za účelem pobavit a nalákat čtenáře. Swift při psaní knihy, jak později přiznal, doufal, že změní svět, že vyprovokuje lidstvo k správným rozhodnutím. Chtěl je rozčílit a potýrat. Potýrat tím, že mu ukázal, jak bědně relativní je velikost člověka, co všechno dokáže člověk natropit, jaké pošetilosti, neřesti a ukrutnosti.

zdroj:  diplomová práce Gulliverovy cesty Jonathana Swifta v českých překladech a adaptacích

Další články

TV Kosmas

Nebe nad Nickem - podcast Pavla Klusáka o Nicku Caveovi

Šestidílná série kterou pro Vltavu připravil Pavel Klusák, představuje písně, běsy a život Nicka Cavea. Jako posluchači jsme prožili s tímhle divokým rockerem a hlubokým básníkem mnoho: české publikum sleduje zblízka dráhu jeho kapely The Bad Seeds už čtyři dekády, od prvních zdejších koncertů brzy po pádu Berlínské zdi.
 | Český rozhlas
TV Kosmas

Frederik Pohl, C. M. Kornbluth - Obchodníci s vesmírem - klasika zlatého věku sci-fi teď i audio

Píše se rok 2050 a právě se rozjíždí největší kšeft lidské historie – právo kolonizovat Venuši. Úkolem získat co nejvíce dobrovolníků je pověřen Mitch Courtenay z velké reklamní agentury. Reklamní byznys však ovládá svět a konkurence jde Mitchovi po krku.
 | nakl. Tympanum
TV Kosmas

Leoš Kyša: Gerontokracie je nebezpečná. Je tahle země ještě vůbec pro mladý?

Leoš Kyša ve své knize Zápisky ze světa gerontokracie tenhle scénář posouvá do roku 2060. A některé jeho představy znějí až nepříjemně realisticky. Protože tohle není rozhovor o dnešních důchodcích. Je to rozhovor o nás, až se důchodci staneme my. O tom, jak budeme žít, až budeme staří. A co po nás zůstane našim dětem.