Steve von Till: hlas Neurosis v básních a textech
TÁHNOUT SE TICHÝMI HODINAMI
Tíha přicházejícího večera.
Kéž není nic řečeno, vůbec nic.
Ty promarněné chvíle jsou jen moje.
Zmatek nás provází nocí.
Vždycky budeme klopýtat temnotou
a táhnout se tichými hodinami rozpadu.
Nechceme slyšet slova, která zazněla,
ale tvůj oltář svrhneme do prázdna.
Stůj jako dub, co se pevně drží země.
Máš útočiště v odevzdání, ale nevzdávej se.
...............
ÚSVIT
Pod krvavě rudým měsícem, jenž mi mizí z očí
přízraky předků nesou svá jména přes pláň.
Neznámo.
Sklízejí myšlenky z mysli mimo čas,
ve větru zní hlasy mrtvol bez těla.
Neznámo.
..................
STŘED NEBE
Proč nemůžu na chvíli zvolnit? Nějaký neklid v hrudi.
Nevolnost a pálení mě budí, nutí mě uvnitř plavat.
Aby mě přemohl strach z toho, co jsem dal.
Trochu dechu a síla ničit.
V domě ve středu nebe jsou spoutány mé naděje a sny.
Střelcův luk je pozdvižen a míří mi na srdce.
Dosud jsem nespatřil zvednutou zbraň.
Ačkoli byla vetkána do mého osudu.
...........
překlad Michal Jareš