Východiskem příběhu je turistická prohlídka soch naumburského dómu, z nichž zejména legendární markraběnka Uta fascinuje vypravěče natolik, že si k ní začne domýšlet postavy a děje její doby, a tato Uta se mu posléze prolíná i do současnosti.
Ve své novele se známý německý spisovatel věnuje historii lodi Wilhelm Gustloff, která byla v lednu 1945 potopena ruskou ponorkou. Na palubě bylo přes 10 000 německých uprchlíků, kteří mířili z Východního Pruska do Německa.
Děj povídky se odehrává v roce 1647 poblíž Osnabrücku, kde se právě dojednávají podmínky míru, který vešel do dějin jako mír vestfálský. Námětem je fiktivní setkání sedmnácti německých barokních básníků a spisovatelů.
Nakladatelství Franze Kafky přichází na český knižní trh s publikací obsahující dvě stěžejní studie z pera předního literárního badatele a germanisty, prof. dr. Kurta Krolopa (nar. 1930), o unikátním fenoménu tzv. pražské německé literatury.
Zápletka románu spočívá na typicky grassovském groteskně-drastickém nápadu: gymnazista Scherbaum chce před berlínským hotelem Kempinski veřejně upálit svého jezevčíka, aby šokoval a vyburcoval saturovanou konzumní společnost...
Kniha nositele Nobelovy ceny částečně navazuje na předchozí autobiografii Při loupání cibule. Je stylizována jako kritické vzpomínání osmi vypravěčových dospělých dětí na ne vždy lehké dětství s otcem - slavným spisovatelem.
Básník, prozaik, překladatel, publicista, dramatik a scénárista Hans Magnus Ensensberger patří již po několik desetiletí mezi nejpozoruhodnější osobnosti německé literatury. Kniha přináší ukázku jeho brilantních a velmi oceňovaných esejů
Hlasy Marrákeše jsou literárním výtěžkem cesty do Maroka, kterou Canetti podnikl na jaře 1954 s přáteli. Druhá část knihy, Svědomí slov, zahrnuje eseje z let 1936–1976.
