Se světem se stalo cosi divného. Lidé přebývají v truhlách, v nichž neplyne čas, a čekají na lepší budoucnost. Města zarostla lesem, ulicemi se potulují vlci a v obchodních domech řádí medvědi. Co se přihodilo?
V knize, nominované na Islandskou literární cenu, sledujeme rok trvající samotu autora uprostřed islandského venkova, samotu téměř doslovnou, plnou niterných napětí a počinů, které překvapují i jej.
Hlavními tématy příběhu jsou život, smrt, čas, „normálnost“ apod. Kolážová forma střídá fragmenty klasického vyprávění se snovými úvahami i různými písemnostmi, jako jsou deníky či dopisy.
V posledním díle románové trilogie nejúspěšnějšího současného islandského autora Jóna Kalmana Stefánssona, jejíž první dva díly tvoří tituly Ráj a peklo a Smutek andělů, se i nadále setkáváme s postavami rybářské obce přelomu století.
Prostřednictvím jednoduchých příběhů dvou kamarádů, který je každý docela jiný, se děti seznamují se situacemi, kterým budou muset někdy v životě čelit, a učí se poznávat rozmanitost mezilidských vztahů.
Kdo to klepe na dveře? Ach ne, to je strašidlák! Strašidýlko se na jeho návštěvy vůbec netěší. Strašidlák k němu vždycky vtrhne jako velká voda, počmárá mu obrázky, lže a mamince krade peníze z kabelky. Takhle to už dál nejde!
Druhý díl románové trilogie nejúspěšnějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona Smutek andělů popisuje život rybářské obce devatenáctého století nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. První díl trilogie, Ráj a peklo.
Román nejčtenějšího současného islandského spisovatele Jóna Kalmana Stefánssona je lakonickým popisem života rybářské obce nacházející se ve fjordu poblíž severního pólu. První díl trilogie (2.díl Smutek andělů).
Hrdinkou románu je osmdesátiletá Islanďanka
Hera Björnssonová, která tráví své poslední dny
v reykjavícké garáži. Společnost jí dělá jen počítač
a granát z druhé světové války, ukrytý pod peřinou.
Když byl Andri Snaer Magnason požádán, aby napsal text na pamětní desku za
zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto
ledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se
zakladateli Islandské glaciologické společnosti.
