Jeden z nejvýznamnějších českých básníků a překladatelů 20. století. Autor intelektuálně náročné reflexivní a meditativní poezie osobitých imaginativních obrazů, nezřídka používající vlastní jazykové novotvary.
Je pro něj typická enigmatičnost, spekulativnost, meditativnost, spirituálnost, vědomí tragiky života, pohrdání...
11. svazek Holanových spisů obsáhne překlady sbírky Růže (1937), Okna (1937), Slavení (1937), Sad (1939), rozsáhlý soubor s názvem Několik dopisů (1940) a dále básně roztroušené po časopisech a z rukopisů.