Světoznámý historik náboženství Mircea Eliade (1907-1986), jehož odborné dílo i poválečná tvorba prozaická jsou českému čtenáři známy už téměř v úplnosti, se nyní představuje i jako dramatický autor.
Stejně jako drtivá většina Eliadových próz vzniklých v emigraci také v Devatenácti růžích a Peleríně se autor vrací do Rumunska, především do rodné Bukurešti.
Pátý svazek výboru z díla průkopníka romantického hnutí ve Francii Charlese Nodiera Jak jsem obcoval s ďáblem ukazuje tři různé fasety autorova mnohostranného tvůrčího typu.
Kniha současného moldavského spisovatele a novináře. Autor s notnou dávku satiry popisuje peripetie mladého začínajícího spisovatele a moldavskou společnost.
Kniha klasika sociologie a etnologie, patřícího do tzv. Durkheimovy školy, z roku 1925 významně ovlivnila vývoj sociální antropologie a patří k povinné četbě řady oborů.
Nodierův román Janez Žbogar, poprvé vydaný roku 1818 z politických důvodů anonymně, sehrál nezaměnitelnou úlohu v procesu utvářejícího se francouzského romantismu 20. a 30. let 19. století.
Proč zrovna u nás? Proč se ta díra objevila zrovna tady? Vypadá to, že se v ní hromadí všechno zlo. Je to snad trest za naše hříchy? Jsme horší než ostatní, víc krademe a podvádíme?
Rozsáhlý román mapuje osudy čtyř protagonistů – psychiatra, novinářky, autisty a jeho sestry – a jejich citová traumata, která ač na první pohled velmi odlišná, ve své podstatě jsou identická: znemožňují svým nositelům plnohodnotný život.
Eliadova románová freska je dokonalým příkladem toho, jak dialektika posvátného a světského, která je úhelným kamenem autorovy fenomenologie náboženství, funguje v kontextu prozaického díla.
Již třetí výbor z tvorby výlučného francouzského romantika Charlese Nodiera (1770–1844) zahrnuje prózu Jedna hodina aneb Vidění (1806), povídku Jean François Modrá punčocha (1833) a rozsáhlejší novelu Slečna de Marsan (1832).
Kulisu rámcových povídek moldavského autora tvoří události kolem zfalšovaných výsledků parlamentních voleb v dubnu 2009, tak jak se promítají do života obyčejných lidí a oživují v nich potlačované vášně a nevraživosti.
Charles Nodier (1780–1844) byl všestranný spisovatel, který – odkojen německým a anglickým romantismem – pomáhal novému směru razit cestu do Francie. Kniha obsahuje pět próz.
