Vznik tohoto románu je částečně spojený s Prahou, kde jsem v prvních letech jedenadvacátého století objevil, jak se celé město (nebo alespoň jeho historické centrum) může proměnit v turistický komplex.
Román přináší deník Florence, velmi úspěšné stárnoucí ženy. Pařížská podnikatelka v oblasti PR dělí svůj život mezi velkoměstský pracovní kolotoč a večery u ohně ve venkovském domku, kde hýčká nostalgické sny o poetickém, přátelském a skutečnějším světě.
Kniha, napsaná svižným stylem v první osobě, se zprvu jeví hlavně jako velmi vtipný humoristický román, komická španělská verze Lolity střihnuté chandlerovským drsným stylem, v naprosto překvapivém závěru se však nečekaně objeví i chmurný tón.
