Suchomel, Tomáš

Moderní člověk, tvrdí Karl Löwith, pohlíží na svět zároveň okem víry i okem rozumu, a jeho vidění dějin je proto nevyhnutelně zkreslené.

Od uznávaného historika a autora bestsellerů Paula Johnsona – „velmi čtivý a zábavný životopis“ (The Washington Post) jedné z nejvýznamnějších osobností v moderní evropské historii: Napoleona Bonaparta.

Eseje, v nichž se Hannah Arendtová táže po povaze svobody, autority a dějin, pojí motiv osudového přeryvu: přerušení západní filosofické tradice vyústilo v totality dvacátého století.

První svazek dosud nejpodrobnější monografie o Janáčkovi představuje originálního hudebního tvůrce v širokých i překvapivých souvislostech.

Kniha je obsáhlým a v českém jazyce prvním architektovým životopisem. Je určena nejen čtenářům, které fascinují složité osobní životy a velkolepé vize umělců a charismatických inovátorů, ale zejména těm, kteří přemýšlejí o moderní společnosti.

Cílem této kolektivní monografie je poskytnout univerzitním studentům historie základní seznámení s teoretickými idejemi (vědomými i nevědomými), které utvářely obor historie, a to především v anglosaské perspektivě.

Nové česko-anglické vydání aforismů, jež upozorňují na pociťovaná i opomíjená nebezpečí dnešního světa: relativismus, manipulativní žargon či zažité myšlenkové stereotypy.

Anglická socioložka náboženství se zaměřuje na náboženskou situaci Evropy, a to v celosvětovém kontextu s cílem vysvětlit, zač přesně Evropa své výjimečnosti vděčí a jak bychom se jí měli snažit porozumět.

Profesor na Harvardu, autor slavného díla Střet civilizací, nabízí jednu z nejlepších koncepčních analýz politické vědy. Analyzuje proces demokratické tranzice asi pětatřiceti zemí, včetně států Afriky a latinské Ameriky v období let 1974–1990.

Období po Francouzské revoluci bývá v dějinách evropského křesťanství spojováno především s procesem sekularizace, historik a teolog Hugh McLeod však v této studii dokládá, že skutečnost byla mnohem bohatší a nejednoznačnější.

Originální výklad Velké francouzské revoluce americké historičky. Zabývá se rétorikou významných revolučních osobností, symbolickými formami politické praxe, politickým zeměpisem revoluce, novými politickými subjekty a lidmi na okraji.

Kniha nabízí originální pohled na temnou alianci náboženství a násilí, jenž objasňuje vnitřní logiku náboženského terorismu.

Kniha je zamyšlením nad hlavními ideologiemi sklonku dvacátého století či přesněji – jak uvádí sám autor – „výkladem konzervatismu, rozborem liberalismu, obžalobou socialismu a nekrologem komunismu“.

Autor se ve svém pojednání snaží vybudovat sociálnímu bádání pevné filosofické základy, přičemž východiskem jsou mu Wittgensteinova zkoumání jazyka, významu a pravidel.

Elegantně napsaná kniha, která zkoumá dějiny evropského myšlení od revolucí roku 1848 do počátku první světové války.

Kniha zkoumá klasické pojmy politické teorie (společenská smlouva, suverenita, přirozené právo, ...) a zasazuje je do aktuálního rámce moderní doby.

Rozsáhlé dějiny křesťanství, v nichž se Paul Johnson projevuje nejen jako fundovaný historik, ale také jako poutavý vypravěč.

Tři historičky se ve svém pojednání zabývají dějinami osvícenství a historií Ameriky.

Jedna z nejbrilantnějších analýz konce habsburského soustátí.

Kniha věnovaná jednomu ze starokřesťanských myslitelů a jeho dílu.