Všechny domy uchovávají historii těch, kteří v nich žijí. Tenhle stojí na kraji zapadlé španělské vesnice a jeho stěny vyprávějí o hlasech, jež se ozývají pod postelí, a o zmizeních, která se možná nikdy nevysvětlí. Sousedé se obou obyvatelek straní.
Každý rok v srpnu se Ana Magdalena plaví trajektem na ostrov, kde je pohřbena její matka, aby navštívila její hrob. Tyto cesty se nakonec stanou neodolatelnou pozvánkou k tomu, aby se na jednu noc v roce stala jiným člověkem.
Mistrovská próza nikaragujského spisovatele Sergia Ramíreze postupně odkrývá temné i bizarní zákulisí moci plné tajnůstkářství, zrad a špinavých intrik, jemuž musí za podpory svých věrných společníků čelit inspektor Morales.
Příběh novely, umístěné do kolumbijského města na karibském pobřeží, vypráví či spíše sepisuje jako „pamět“ v poněkud starobylém smyslu slova její protagonista: starý mládenec, celoživotní hudební kritik a nedělní fejetonista místních novin, „učenec“, jak je místními lidmi nazýván...
Novela pojednává o manželské dvojici J. a Eleny, kteří si přejí vymanit se z městské civilizace, žít u moře v přírodním prostředí. Za tímto životním snem se stěhují z kolumbijského velkoměsta na statek u Karibského moře.
Tento sevřený přiběh jedné nevěry přináší ve své
úspornosti krutě pronikavou a překvapivě mnohostrannou
analýzu lidských vztahů, poznamenaných předstíráním.
Co se stane, když román, který spisovatel napsal, vstoupí autorovi zpětně do života a fikce začne vytvářet svou vlastní skutečnost? Tato paradoxní situace je východiskem románu Černá záda času.