Temná vize počítačových kovbojů, biologicky zdokonalených vojáků štěstí a hi-techových jedinců vyřazených z normálního života získala Williamu Gibsonovi nebývalou chválu.
Významný americký satanista Anton Szandor LaVey (1930 – 1997), byl zakladatelem a veleknězem Církve Satanovy. Svoje stěžejní dílo, Satanskou bibli, napsal v roce 1969 a nabízí v ní svůj pohled na satanismus jako na životní filosofii.
Román Jeď! představuje nezaujatý záznam sebedestruktivních rituálů jedné generace; vznikl na základě deníků a je historicky velice věrný; poslouží jako další příspěvek do ikonografie beat generation.
Nové vydání zřejmě nejúspěšnější knihy Bukowského znalému čtenáři připomene autorův styl; čtenář, který se setkává s dílem Bukowského poprvé, pohlédne prostřednictvím sedmadvaceti povídek na Spojené státy americké.
První kniha W. S. Burroughse, původně vydaná pod pseudonymem William Lee, v níž se autor pokouší "co možná nejpřesnějšími a nejjednoduššími slovy zachytit svou zkušenost narkomana". Stále aktuální kniha, ač od jejího vzniku uplynulo již téměř půl století.
Nejslavnější Burroughsova kniha, "satirická fantazie" z roku 1959, jejíž původní vydání se dočkalo soudního procesu i zákazu prodeje pro údajnou obscenitu.
Davis, který
odmítal zestárnout a neustále držel krok s hudebním vývojem, vypráví nejen o své hudbě, ale
také o všech slavných jazzmanech, a to tak, jak se o nich obvykle nepíše.
Dnes již kultovní kniha příznivců kyberpunku se k nám ve svém čtvrtém vydání vrací v novém překladu, jehož by se měla dočkat celá volně propojená trilogie.
Kniha, která nás díky svému věcnému jazyku a suchému stylu, temnému humoru a agresivní energii uvádí do Burroughsových vizí, jež se už dávno staly skutečností.
Nejznámější dílo H. Selbyho. Svět, v němž se lidé Selbyho příběhů pohybují, je peklem, světem nevědomosti, drogové závislosti, zkaženosti a násilí - soucit, láska, pomoc druhému zde nemá místo -, veškeré lidské konání má jeden jediný cíl - přežít.
Monografie legendární newyorské rockové skupiny z pera známého hudebního publicisty Victora Bockrise a všestranného konceptuálního umělce Gerarda Malangy.
Dobrá bloncka je soubor různorodých Kerouacových textů, který rekapituluje témata, ke kterým se vracel, a to různými formami, beletristicky i žurnalisticky.
Ve vyvrcholení Burroughsovy trilogie se v kratších prózách opět pohybujeme v krajích děsivých nočních můr, vzdáleně připomínajících pralesy Jižní Ameriky, v mimozemském prostoru, ale i v ulicích Londýna a jeho podsvětí.
