V okamžiku, kdy čteme báseň nebo jí nasloucháme, se odehrává něco pozoruhodného. Můžeme skutečně říct, že jsme tím, ke komu se obrací a komu je určena?
Autorovou ambicí bylo přispět k hlubšímu poznání Evropy. Pokud
jde o švýcarské čtenáře, chtěl napravit některé předsudky,
nedorozumění a zjednodušení, která stále zatěžují jejich povědomí o střední Evropě a zejména o českých zemích.
Román Jane Austenové vypráví o sedmnáctileté dívce Catherine Morlandové, která je v lázeňském městečku Bath poprvé uvedena do společnosti. Na plese se seznámí s okouzlujícím panem Tilneym.
Studie Intelektuálové a masy podrobuje kritice elitářské teze některých nejznámějších osobností britské literární scény konce 19. a počátku 20. století.
Současný americký politolog Ian Shapiro hájí tezi, že v demokracii by mělo docházet k omezování principu dominance, a ukazuje, jak odpor proti dominanci prakticky prosazovat ve vnitrostátní i zahraniční politice.
Šestnáctiletý Frank žije na skotském ostrově jen s otcem, vzpomíná na bratra Erika, který skončil v blázinci, a většinu času tráví podivnými rituály a stavbou hrubých zbraní, kterými zabíjí drobná zvířata.
Úspěšná kniha britského autora vykresluje prostřednictvím
pestrého výběru konkrétních lokalit obraz poválečné Evropy,
kde z vyčerpání a chaosu povstávají nové hrozby.
Americký básník a kreslíř Shel Silverstein je českým čtenářům takřka neznámý. Sbírka básní Jen jestli si nevymejšlíš ho představuje jako velkého humoristu, který si dokáže hrát nejen s jazykem, ale i s ilustracemi.
Jeden z nejslavnějších románů klasické anglické literatury nás zavádí do budoárů a ložnic anglického provinčního městečka v první polovině 19. století.
Příběh šesti rostlin (chinovníku, cukrové třtiny, čajovníku, bavlníku, bramboru a kokainovníku) ukazuje, jak významně spoluurčovaly tyto plodiny vývoj v některých částech světa.